Čeští peletáři loni dosáhli rekordního výsledku, vyrobili 400 tisíc tun pelet. Roční obrat trhu s peletami tak překročil dvě miliardy Kč. Za navyšováním výrobních kapacit u nás stojí především rakouští investoři Mayr-Melnhof Holz v Paskově a Pfeifer Holz na Plzeňsku. Českým lídrem trhu je BIOMAC. Středním a menším českým výrobcům by k dalšímu rozvoji pomohlo pokračování kotlíkových dotací, snížení DPH na dřevní paliva a stavba nových pil.
Peletovému sektoru v Česku zatím vládnou rakouští investoři, kteří u nás provozují také dřevařské závody. Jedničkou na trhu je rakouský Mayr-Melnhof v Paskově, kde se loni vyrobila čtvrtina všech českých pelet (přes 96 tisíc tun). V r. 2020 se zde bude instalovat nová peletovací linka, sušička a lis, takže výrobní kapacita se zvedne na 130 tisíc tun.
Mezi českými výrobci zůstává lídrem BIOMAC, rodinná firma z Uničova na Olomoucku, která své peletárny staví přímo v areálech úspěšných pil a dřevařských závodů, aby měly přímý zdroj piliny. Loni zaznamenal právě BIOMAC vůbec nejvyšší meziroční procentuální nárůst ve výrobě pelet (navýšení o 42 %, celkem 45 tisíc tun pelet).
Pelety pro dřevaře představují zajímavý způsob okamžitého zhodnocení „odpadní“ piliny. Navyšování kapacit pro výrobu pelet pak jde ruku v ruce s rozšiřováním kapacit pořezu. Například v Chanovicích na Plzeňsku loni Pfeifer Holz dostavěl novou peletárnu s kapacitou 120 000 tun, zároveň se zde od r. 2020 rozšiřuje kapacita pořezu na 800 000 m3. Rakouští dřevaři tak reagují na kůrovcovou kalamitu, kdy české pily nestíhaly dřevo zpracovávat.
Stabilní odbyt jim zajišťují velké peletové trhy v sousedních zemích. Dvě třetiny českých pelet se vyvážejí do Rakouska, ale také do Německa nebo Itálie. Všichni výrobci přitom zdůrazňují, že by nejraději prodali většinu pelet u nás. „Naší prioritou je prodat co největší množství pelet v Česku a vyhnout se nákladnému transportu,“ uvedl manažer pro prodej pelet Rudolf Angeringer z Mayr-Melnhof. A snad tomu tak za několik let skutečně bude. Domácí spotřeba roste, loni dosáhla 110 tisíc tun pelet (zaznamenala desetiprocentní meziroční růst).
Kde je největší poptávka po peletových zdrojích tepla? Už několik let v řadě přibývá peletových instalací ve starších rodinných domech, kde nahrazují nevyhovující zastaralé uhelné kotle. Výměnu lze totiž financovat až z 85 % z kotlíkových dotací. Zájem o peletové vytápění mají i obce. Příkladem je dvoutisícový Horní Jiřetín, kde jsou v provozu desítky peletových kotlů a kamen, vytápějí například školu, zdravotní středisko nebo bytové domy.
„Klastr Česká peleta již eviduje přes 35 000 instalací peletových kotlů a kamen. Zatím dominují ve starších rodinných domech, ale pozorujeme, že jsou čím dál populárnější i mezi majiteli novostaveb. Domácnosti začínají kvůli globální klimatické krizi a lokální kůrovcové kalamitě preferovat ekologičtější zdroje tepla, než tomu bylo před několika lety,“ vysvětluje Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta.
Pro další růst domácí poptávky bude zásadní, zda přijde nový dotační program na podporu výměny nevyhovujících uhelných kotlů. Do září 2022 totiž zbývá vyměnit ještě více než 300 tisíc zastaralých kotlů. Novou vlnu zájmu o pelety by mohlo nastartovat i případné snížení sazby DPH na dřevní paliva na 10 %. V rámci řešení kůrovcové kalamity to loni navrhoval Marian Jurečka, bývalý ministr zemědělství a nedávno zvolený nový předseda KDU-ČSL.*
Red (Zdroj: Klastr Česká peleta)
Obrázky:
Testování nové peletovací linky. Foto archiv/KČP
Rozvoz pelet cisternami. Foto archiv/Biomac
