Coca-Cola, Pepsi, Nestlé, Danone, Lego, automobilka Volvo a další desítky firem se rozhodly společným hlasem podpořit takzvanou Zelenou dohodu pro Evropu. Připojilo se k nim i 79 poslanců Evropského parlamentu. Podle firem a poslanců je současná epidemie covid-19 sice výzvou, ale zároveň také příležitostí, jak restartovat evropské ekonomiky správným způsobem. Tím mají být investice do udržitelné ekonomiky, obnovitelných zdrojů a bezuhlíkové budoucnosti.
Příležitost i pro zelenou dohodu
Firmy i politici připomínají, že právě v těchto sektorech vznikají pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou. Evropa se stala globálním lídrem v těchto oblastech a má zde konkurenční výhodu a náskok před ostatními.
“Přechod na klima-neutrální ekonomiku, ochrana biologické rozmanitosti a transformace zemědělsko-potravinářských systémů mají potenciál rychle zajistit pracovní místa, hospodářský růst, vylepšit život lidí na celém světě a přispět k budování odolnější společnosti,” uvádí prohlášení firem a politiků, kteří se spojili do neformální Aliance pro zelenou obrodu. Ta žádá, aby se součástí ekonomického oživení pro zvládnutí boje s pandemií koronaviru staly impulsy, které přinesou snižování znečištění ovzduší a snížení závislosti ekonomiky na spalování uhlí. Ve svém prohlášení se odkazují na loni představený plán dekarbonizace evropských ekonomik nazvaný Zelená dohoda pro Evropu.
Iniciativu zaštítilo 79 evropských poslanců napříč politickým spektrem i 37 generálních ředitelů. K předním firmám, které jsou součástí formující se “zelené” aliance, patří Volvo Group, LEGO, IKEA, Schneider Electric France, Coca Cola, Pepsi, Danone, Nestlé, ENEL, InnoEnergy, Iberdrola, E.ON SE, L'Oréal, Saint Gobain, H&M nebo Unilever.
Iniciativa připomíná, že nezačínáme od začátku, ale právě Evropa již v těchto řešeních udělala obrovský kus práce a dosáhla velkého pokroku. Projekty, jako je Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal) a další národní programy, mají podle aliance obrovský potenciál k posílení evropských ekonomik.
“Zdokonalili jsme nové technologie a hodnotové řetězce a dramaticky snížili náklady,” uvádí signatáři ve své společné výzvě s odkazem na to, že před deseti lety byla bezemisní vozidla jen ve stadiu prototypu. Dnes je větrná energie třikrát levnější než před deseti lety a sluneční energie dokonce sedmkrát levnější. “Domníváme se proto, že musíme Evropu připravit na budoucnost a navrhnout plány obnovy na místní, vnitrostátní i EU úrovni, které zakotví boj proti změnám klimatu jako jádro hospodářské strategie. Nastal čas realizovat tyto plány a investovat do opatření, která změní život občanů a přispějí k rychlému uzdravení našich ekonomiky a společnosti,” doplňují na závěr signatáři.
Prohlášení europoslanců, firem a průmyslových asociací navazuje na výzvu ministrů Itálie, Španělska, Finska, Dánska, Švédska, Lotyšska, Nizozemska, Portugalska, Rakouska a Lucemburska. Těchto deset evropských států vyzvalo minulý týden vedení Evropské komise, aby neustupovalo z potřeby hledat řešení změn klimatu. “Musíme zvýšit investice, zejména v oblasti udržitelné mobility, obnovitelných zdrojů energie, renovace budov, výzkumu a inovací, obnovy biologické rozmanitosti a cirkulární ekonomiky. Zelená dohoda nám poskytuje plán, jak správně reagovat na hospodářskou krizi a zároveň přeměnit Evropu na udržitelnou ekonomiku neutrální vůči klimatu,” uvedli ve svém prohlášení ministři.
“Politici a byznys shodně upozorňují, že Evropa může vycházet z věcí, které fungovaly v rámci restartu ekonomiky po propadu v roce 2008 a postavit oživení evropského hospodářství na opatřeních, která pomohou ochraně klimatu. Oproti době před 10 lety jsou velkou výhodou podstatně levnější, a tedy i ekonomicky dostupnější řešení z oblasti energetické renovace budov nebo technologií obnovitelných zdrojů a akumulace energie,” komentuje evropskou zelenou výzvu Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. Ze studie poradenské společnosti Deloitte vypracované právě pro Svaz moderní energetiky vyplynulo, že i Česku může rozvoj moderní energetiky přinést potřebný ekonomický impuls. Jen zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 23 % do roku 2030 by přineslo 7% růst HDP a přes 30 tisíc pracovních míst.*
Red (Zdroj: Svaz moderní energetiky)
Foto archiv/Sputnik
