Ministr životního prostředí Richard Brabec na tiskové konferenci koncem dubna informoval, že sucho se v Česku stále prohlubuje a po další mírné zimě je situace téměř kritická. Podle ministra je do budoucna důležitý hlavně proces adaptace. Součástí adaptace je nejen udržení srážkové vody v krajině, ale i výstavba nových vodovodů i zdrojů vody v obcích a městech. Podle zástupců ekologů však bylo v plánech ministerstva věnováno málo prostoru opatřením v zemědělství a lesnictví.
Podle aktuálních zjištění je sucho v půdě i v povrchových tocích a podzemních vrtech v prvním kvartálu roku 2020 kritické. Oproti normálu nadále padá na území České republiky méně srážek a průměrná teplota je přitom o jeden stupeň Celsia vyšší. To způsobuje vyšší výpar vody z krajiny, méně srážek, a tak i stále větší a prohlubující se sucho.
Ministerstvo nabízí programy
„V některých krajích nám kumulativně za posledních šest let chybí už více než roční úhrn srážek, celorepublikově nám pak v průměru chybí 60 % ročního úhrnu srážek. Je to nejenom snižujícím se množstvím srážek, ale také kvůli vyšší průměrné teplotě, a tedy i vyššímu výparu a delší vegetační sezóně,“ informoval na tiskové konferenci situaci ministr životního prostředí Richard Brabec.
Ve svém dalším vystoupení zdůraznil, že aktuálně i do budoucna bude rozhodující právě adaptace na sucho. Vodu nesmíme nechat rychle odtéct pryč z republiky, ale všechno co naprší, musíme zachytit, a to za každou cenu. Každé město, obec, zemědělec, podnikatel i občan by měl v rámci svých možností zachytávat srážkovou vodu, se kterou pak bude moci hospodařit, popřípadě ji zasakovat do podzemí. „Nabídka našich dotačních programů je nesmírně široká a pokrývá celou problematiku, od technických řešení po přirozené zadržování vody v krajině. V letošním roce jsme připraveni naše tempo ještě zvýšit. Klíčová je totiž rychlost, jakou naše projekty pomáhají lidem i krajině. Už nyní máme otevřené výzvy celkem za 2,5 miliardy korun, které dokážou zafinancovat na 3000 projektů. Aktuálně jsme schválili 217 nových projektů za téměř 1 miliardu, která poputuje na obnovu vodních prvků v krajině a revitalizaci sídelní zeleně včetně vodních prvků,“ zdůraznil Richard Brabec.
Rozvíjejí se i výzkumné projekty na zadržování vody v krajině pomocí umělé infiltrace. MŽP chce ve srážkově deficitní oblasti Moravy ověřit efektivitu využívání tzv. indukovaných zdrojů získaných břehovou infiltrací podél vodního toku Morava a testovat zasakování předčištěných odpadních vod do horninového prostředí.
„S ministerstvem financí jednáme o navýšení prostředků na boj se suchem až o 3,5 miliardy korun jen v letošním roce. Chci všechny ujistit, že peníze na boj se suchem vždy seženeme, v případě dočerpání stávajících výzev budeme připraveni finance navýšit. A to budeme dělat každý rok. Čelíme totiž nejvážnějšímu suchému období v českých zemích za poslední stovky let a tomu musí odpovídat naše kroky,“ uzavřel své vystoupení na tiskové konferenci ministr Richard Brabec. Na 12. května pak svolal Národní koalici pro boj se suchem. Se zástupci krajů a obcí zde chce řešit konkrétní krizové scénáře a připravenost krajů, měst a obcí na zásobování pitnou vodou.
Chybí klíčová opatření?
Plány ministerstva životního prostředí jak řešit sucho v Česku se však vždy nesetkaly s jednoznačným oceněním. Například v tiskovém prohlášení Anny Kárníkové, ředitelky Hnutí DUHA, stojí: „Ministr životního prostředí Richard Brabec na tiskové konferenci řekl, že Česko čelí největšímu suchu za posledních 500 let. Podrobná analýza katastrofální situace byla však v příkrém kontrastu k navrhovaným opatřením. Je totiž zřejmé, že vláda žádný dostatečně účinný plán pro boj se suchem nemá. Miliardy chce nalít do dílčích opatření, jako je zachytávání dešťovky či zelené střechy či do problematických projektů jako jsou nové přehrady. Do klíčového opatření pro boj se suchem se jí ale nechce. Tím je přesměrování zemědělských dotací směrem k těm, kteří jsou schopni zabránit erozi a půdu udržet biologicky aktivní. Jedině taková půda je schopná tlumit riziko povodní i nadměrného sucha. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd spočítal, že dobře obhospodařovaná půda by mohla zadržet až o 40 % vody více než nyní (tedy až 8,4 miliardy metrů krychlových vody), tedy objem podstatně větší v porovnání s jakýmikoliv technickými řešeními, jako jsou například přehrady. Je otázka, zda právě tato vláda má zájem podporovat ekologičtěji hospodařící zemědělce, kteří jsou schopní zadržovat v krajině vodu nebo chce i nadále podporovat industriální model, který půdu ochránit neumí.”*
JiT (Zdroje: MŽP a Hnutí DUHA)
Obrázky:
Důležitá jsou lokální opatření na zadržení vody v krajině. Foto archiv/ČZU
Otázkou je, jak může dostatek vody v půdě udržet velkoplošný model zemědělství. Foto archiv/E21
