Agrolesnické systémy (ALS), které v minulém čísle Energie 21 představil Jakub Houška z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., jsou v České republice teprve v počátcích. Z hlediska komunity podporující obnovitelné zdroje a speciálně biomasu (pro energetické i surovinové využití) tak jsou zajímavé i naše zkušenosti s pěstováním rychlerostoucích dřevin v těchto systémech a jejich perspektiva do budoucna.
Výtah z článku, který vychází v časopise Energie 21 č. 4/2020.
Naši výzkumní pracovníci i praktičtí zemědělci se v oblasti ALS zatím inspirují hlavně zkušenostmi ze zahraničí, zejména z Francie, Velké Británie, Německa, USA a dalších zemí. Zdrojem však jsou i historické zkušenosti z období před intenzifikací našeho zemědělství – například silvopastevní systémy, které se zachovaly i v současných podmínkách (Bílé Karpaty – pastva ovcí v ovocných sadech aj.).
Navrhovaný sortiment dřevin, vhodných pro agrolesnické systémy, zahrnuje tři základní skupiny: Cenné listnáče (např. třešeň ptačí, duby, javory, lípy, ořešáky, jeřáb břek aj.), dále ovocné dřeviny a v neposlední řadě rychlerostoucí dřeviny (topoly, vrby, jasany a jiné). Jejich pěstování v agrolesnických porostech, v souladu s našimi zákony na zemědělské půdě, by mělo být umožněno v rámci nového dotačního opatření nové společné zemědělské politiky od roku 2022.
V případě rychlerostoucích dřevin, pěstovaných na štěpku, jde o ALS s výmladkovými pásy dřevin ve vzdálenostech 10–40 m, v závislosti na použité mechanizaci pro zemědělskou produkci.
Agrolesnické systémy mohou mít pozitivní vliv na zajišťování mimoprodukčních funkcí zemědělství, zejména snižování vodní a větrné eroze, zvyšování obsahu humusu a sekvestrace uhlíku v půdě nebo rozvoj druhové rozmanitosti na stanovišti, kde doposavad probíhala konvenční zemědělství s obvykle redukovanou formou rotace zemědělských plodin.
Potvrzuje se, že mohou sloužit z hlediska druhové rozmanitosti těchto druhů jako jakési přechodové území mezi antropogenními disturbancemi velmi zatížené zemědělské krajiny a oblastmi (lesy) s pokročilejšími stádii sukcese ekosystému.
Jan Weger1, Bohdan Lojka2, Jaroslav Bubeník1, 1Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v. v. i.,2Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta tropického zemědělství
Obrázky:
Kypření zemědělské půdy v blízkosti pásové výsadby rychlerostoucích dřevin
Linová výsadba cenných listnáčů je více náchylná na úlety herbicidů
Elektrický ohradník dobře ochrání výsadbu výmladkových pásů topolů
Při převodu přestárlé ovocné školky na agrolesnický systém je použita půdní fréza
