Evropská unie musí brzy rozhodnout, o kolik sníží emise skleníkových plynů do roku 2030. Německá studie přitom varuje: Snižte emise co nejdříve, odklad se nevyplatí. Stávající cíle už totiž nestačí k tomu, aby EU splnila své závazky vyplývající z Pařížské klimatické dohody. Snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 je podle této studie ekonomicky i technicky možné.
Členské státy EU se zavázaly k tomu, že z Evropy udělají do roku 2050 uhlíkově neutrální kontinent – to znamená, že po roce 2050 budou vypouštět jen takové množství emisí, které jsou schopné zlikvidovat. Dosažením uhlíkové neutrality chce EU přispět k celosvětovému boji proti globálnímu oteplování, k čemuž se zavázala podpisem Pařížské klimatické dohody.
Pokud chce být Evropa do roku 2050 uhlíkově neutrální, musí na snižování emisí pracovat průběžně. Proto chce EU stanovit ambicióznější cíle pro rok 2030. Dosavadní legislativa počítá se 40procentním snížení emisí, to ale vzhledem k novému závazku neutrality nestačí. Zatímco ekologové volají po více než 60procentním snížení oproti roku 1990, Evropská komise se přiklání spíše k 50 až 55 procentům. Podle nové studie německého think tanku Agora si Evropa může 55procentní cíl dovolit jak ekonomicky, tak i technicky.
V průmyslu a energetickém sektoru lze podle Agory snížit emise o 59 až 63 procent (v porovnání s rokem 2005). V dopravě, zemědělství či v budovách by mohlo jít o 45 až 49 procent.
Česká republika patří v tomto ohledu mezi nejopatrnější země v EU a emisní cíle pro rok 2030 měnit nechce. Jak ale varují němečtí odborníci z organizace Agora, v budoucnu by se jí takový přístup nemusel vyplatit, stejně jako dalším méně bohatým členským státům EU. „Je důležité, aby členské země začaly rychle transformovat své ekonomiky v souladu s cílem klimatické neutrality. Kumulativní účinek brzkého snižování emisí pomůže členským státům dosáhnout vyšších klimatických cílů pro rok 2030, a později také pro rok 2050,“ uvedl Patrick Graichen, který je jedním z autorů německé studie.
Němečtí odborníci upozorňují, že ještě v roce 2018 vypouštěly chudší členské státy EU méně emisí na hlavu než bohatší státy. V roce 2030 by se to však mělo změnit – zatímco bohaté budou mít emisí méně, chudé budou zodpovědné za nadprůměrné množství.
Graichen podotýká, že pokud budou státy snižování emisí odkládat, budou pak muset provádět mnohem drastičtější a ekonomicky náročnější opatření, aby evropské cíle splnily.
Evropská unie počítá s tím, že členské státy ve snižování emisí finančně podpoří. Země mohou na splnění emisních cílů využívat dotace EU, které by měly v následujících sedmi letech směřovat primárně do zelené a digitální transformace. Dále by jim měly pomoci mechanismy, které jsou napojené na evropský systém obchodování s emisními povolenkami (ETS). Konkrétně se jedná o vznikající modernizační fond či o tzv. mechanismus solidarity.
Podle německých expertů by mohlo členským státům pomoci také obchodování s ročními emisními příděly, tedy s mezními hodnotami emisí, které země musí každoročně plnit v oblastech, na něž se nevztahuje ETS, tedy v dopravě (vyjma letectví a mezinárodní námořní dopravy), zemědělství, budovách a odpadovém sektoru.
Agora dále vyzývá k reformě systému EU ETS a jeho rozšíření na další sektory. Pokud by ale k něčemu takovému došlo, musel by se systém upravit tak, aby to nevytvořilo extrémní zatížení pro některé členské státy.
V unijních institucích se v této souvislosti diskutuje například o dopravě, která je zodpovědná za 27 procent všech emisí skleníkových plynů v EU. Emise v tomto sektoru navíc rok od roku rostou, zatímco v energetickém sektoru a průmyslu, které jsou zapojené do systému ETS, se snižují.
Celkem se podařilo EU od roku 1990 do roku 2018 snížit emise skleníkových plynů o 21 procent. Jen pro srovnání – Česká republika mezi roky 1990 a 2014 snížila emise o 36,9 procenta.
Jak moc bude další snižování emisí finančně náročné, se členské státy dozví již v září, kdy Evropská komise zveřejní očekávané dopadové studie nových emisních cílů pro rok 2030. Doprovázet je bude návrh na jejich revizi, který by měl finanční náklady reflektovat.
Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality a vypouštět jen tolik emisí, kolik je schopna absorbovat. Rok 2050 však není jediným milníkem, ke kterému evropské klimatické ambice směřují. Komise chce upravit také stávající emisní cíle pro rok 2030. Klimatičtí experti to vítají, co ale říká průmysl?*
Zdroj: Aneta Zachová, EURACTIV.cz
Článek vyšel v rámci projektu Zelená pro Evropu, který realizuje server EURACTIV.cz ve spolupráci s Deníkem.
Foto archiv/Euractiv
