K oslavám mezinárodního dne půdy (5. prosince) se letos ve spolupráci se svými členy výrazně připojila také Evropská bioplynová asociace (European Biogas Association, EBA). Českou republiku od letošního roku v asociaci zastupuje CZ Biom – České sdružení pro biomasu. Hlavním cílem CZ Biom je podpora rozvoje a využití biomasy a bioplynu jako významných obnovitelných zdrojů energie v České republice, a také podpora kompostárenství a moderních biopaliv.
Členstvím v Evropské bioplynové asociaci upevnilo sdružení CZ Biom svoje postavení v sektoru, který zastřešuje zhruba tři čtvrtiny všech provozovatelů zemědělských a odpadářských bioplynových stanic. Společně tak chtějí upozornit na přínosy, které kvalitní zpracování zemědělských komodit a bioodpadů v bioplynových stanicích a jejich následné navrácení do půdy v podobě digestátu jako organického hnojiva vytváří. Ukládání uhlíku zpět do půdy je navíc nástrojem snižování emisí CO2 z atmosféry.
Digestát je zbylý materiál, který prošel anaerobní fermentací při výrobě bioplynu (směs metanu CH4, oxidu uhličitého CO2, vody, sirovodíku a amoniaku NH3) v bioplynových stanicích. Proces anaerobní fermentace je považován za jednu z nejvíce energeticky účinných technologií výroby bioenergie a vzhledem k jeho příznivému vlivu na životní prostředí bude v budoucnosti stále více významným zdroje obnovitelné energie.
Aplikace digestátu jako hnojiva je nejvhodnějším způsobem jeho tzv. „recyklace“, protože do půdy navrací snadno přístupné živiny pro rostliny a mikroorganismy. Mezi výhody zpracování digestátu jako hnojiva patří snížení zápachu vstupních surovin, redukce patogenů a omezení klíčivosti semen plevelů nebo snížení žíravého účinku surové kejdy na plodiny.
Digestát patří mezi organická hnojiva, která na rozdíl od minerálních hnojiv, mají na půdu řadu pozitivních účinků pro půdu. Kvalitní organická hmota pozitivně ovlivňuje mnohé chemické a fyzikální vlastnosti půdy, jako je soudržnost půdy a tvorba půdních agregátů, zadržování vody a voda je přitom v půdě filtrována a čištěna. Humusové látky a jejich přítomnost potom vedou k vysokému poutání živin, které je 6 až 7 x vyšší než například u jílových minerálů. Organika v půdě ale také zvyšuje odolnost rostlin vůči škůdcům, plevelům a chorobám. Pokud je navíc při pěstování vstupních surovin pro bioplynové stanice využíváno podsevu a meziplodin, je půda chráněna před erozí i v případě pěstování širokořádkových plodin, je zvýšena biodiverzita a úrodnost půdy.
Hektar dobře obdělávané černozemě může zadržet zhruba 3500 m3 vody, zdravá půda hluboká 1 m tedy až 300 tis. m3 vody/km2. Organická hmota v půdě tedy přispívá k odolnosti vůči suchu. Organických hnojiv v důsledku snižování chovů produkujících statková hnojiva však není dostatek a digestát z bioplynových stanic tak zvyšuje jejich dostupnost. V přepočtu na zemědělskou půdu nabízí bioplynové stanice ekvivalent 0,06 VDJ (velkých dobytčích jednotek) na hektar. S narůstajícím využitím bioodpadů v bioplynových stanicích by v roce 2030 tento ekvivalent mohl dosáhnout 0,1 VDJ/ha, což představuje zhruba pětinu současné intenzity chovů dobytka (0,48 VDJ/ha). Na jednotlivých farmách je však přínos pro půdu a životní prostředí značný již dnes.
Red (Zdroj: CZ Biom)
Obrázky:
Tekutá složka digestátu (fugát) se aplikuje postřikem, pevná složka (separát) rozmetáním, případně přidáním do kompostu. Foto archiv/E21 a Jan Kroupa
