Jedna nová vodní elektrárna. Žádné větrné elektrárny, ani biomasové či geotermální zdroje. Minus dvě bioplynové stanice. Stagnace či mírný růst tepelných čerpadel. Ale také opět zdvojnásobení trhu s fotovoltaikou. Takový byl rok 2020 v obnovitelných zdrojích podle předběžných výsledků, které od svých členů sebrala Komora obnovitelných zdrojů energie. V právě začínající dekádě přitom bude potřeba v Česku navýšit spotřebu energie z obnovitelných zdrojů na dvojnásobek.
Komora OZE analyzuje vývoj obnovitelných zdrojů v začínající dekádě a přináší přehled tří klíčových oblastí, které potřebují zásadní nápravu:
„V roce 2021 bude potřeba, aby vláda, ať už tato nebo příští, jednoznačně podpořila rozvoj čisté energetiky. Téměř bilion korun ze zelených fondů EU čeká na hranici, jsou skoro hotová pravidla pro jejich rozdělování, ale sektoru stále chybí pravidla a jistota, že stát to s obnovitelnými zdroji myslí vážně a jsou pro ni prioritou,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
„S rozvojem obnovitelných zdrojů musí jít ruku v ruce demokratizace energetiky. Nové obnovitelné zdroje může vlastnit, provozovat a z jejich výroby profitovat každý: občané, malí a střední podnikatelé a obce i velké energetické firmy,” uvedl Martin Bursík, který v Komoře OZE sleduje přípravu evropské legislativy.
Žádné nové větrné elektrárny
Celkový výkon tak ke konci roku 2020 zůstává na 340 megawattech (MW). Z dat za rok 2019 vyplývá, že větrné elektrárny zajistily méně než jedno procento spotřebované elektřiny. A podobné číslo lze očekávat i za rok 2020. „V letošním roce lze očekávat nižší jednotky kusů nových elektráren, pokud vůbec nějaké. Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za alternativu, jakýsi doplněk, jehož rozvoj po nás chce Brusel. Přitom vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů. Jsou naše domácí, proto by na jejich stavbě měl mít stát enormní zájem,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, která sdružuje provozovatele větrných elektráren.
Jedna nová vodní elektrárna
Z dostupných informací vyplývá, že loni byla uvedena do provozu jedna malá vodní elektrárna, na horním toku Vltavy. Elektrárna s výkonem 240 kilowattů (kW) je vybavena technologií od českého výrobce, firmy Hydrohrom. Potenciál malých vodních elektráren by mohl do roku 2050 narůst o 47 MW, ukazuje opatrný, střední scénář rozvoje připravený odborníky Komory OZE. „Pokud by Česko postupovalo stejným tempem v jeho rozvoji jako loni, vypočtený potenciál se podaří naplnit ne v roce 2050, ale o 160 let později,” řekl Vladimír Zachoval, předseda Cechu provozovatelů Malých vodních elektráren.
Bioplyn: větší využití tepla
Sektor bioplynu nyní roste do větší efektivity. S výrobou elektřiny je spojena také produkce tepla, které nachází častější uplatnění. Na teplo z bioplynových stanic se připojují nové obce a firmy např. v obci Chabičovice.
Tam kde není využití tepla, je možné bioplyn přeměnit na biometan. Rok naplno má za sebou první zařízení v ČR na úpravu bioplynu na biometan s dodávkou do sítě zemního plynu. Na biometan v podobě BioCNG pokusně jezdil i autobus hromadné dopravy v Brně. Oba projekty se těšily ze zájmu v soutěži E.ON Energy Globe.
Biomasa někde i bez podpory
Rostoucí cena povolenky EU ETS je ve velké energetice dostatečným motorem k přechodu na biomasu. Spalování uhlí zpoplatněné emisní povolenkou již dosahuje vyšších nákladů než využití biomasy. Pro velké zdroje se tak již biomasa stala plně konkurenceschopnou, což lze označit za historický okamžik.
„Stát by již zdrojům v režimu EU ETS neměl poskytovat žádnou podporu, neboť systém EU ETS již v tomto segmentu přinesl dostatečný ekonomický stimul. Vznikla tak nyní propastná disproporce mezi velkou a malou energetikou, kde dosud nejsou škodlivé dopady spalování fosilních paliv monetarizovány,“ řekl Jan Habart, předseda CZ Biom.
Fotovoltaika měla přírůstek
Fovotoltaických elektráren loni přibylo přibližně 50 megawattů (MW), což představuje dvojnásobek přírůstku z roku 2019. Víc než polovina nového výkonu, přes 29 MW, představují malé zdroje do 10 kilowatt (kWp). Ty si se zjednodušenými nároky na administrativu staví především domácnosti a malí podnikatelé. Celkem bylo v tomto zjednodušeném režimu postaveno 5920 elektráren (z celkových 6228 elektráren).
Radek Orság, místopředseda Cechu akumulace a fotovoltaiky, řekl: „Věříme, že v roce 2021 až 2022 se trh může dostat přes 100 MW nových fotovoltaických instalací ročně a další roky ještě víc. Spotřebitelé zájem mají, teď ještě aby na to adekvátně reagoval stát a zrušil diskriminační fázové měření.”
Kotle na biomasu čistí vzduch
Počty nových kotlů na pelety za jednotlivé kraje nemáme ještě k dispozici. Jednoznačně roste obliba dodávky pelet pomocí cisterny přímo až do domu. Tento způsob šetří práci, provozovatel se v podstatě nemusí pelet ani dotknout a odpadá také produkce plastových pytlů, ve kterých byly dosud pelety častěji dopravovány. „Věříme, že tento pohodlný způsob vytápění biomasou podpoří také Státní fond životního prostředí a výstavbu skladů na bezobalovou dodávku pelet podpoří,” dodal za sektor Jan Habart, předseda CZ Biom
Tepelná čerpadla stagnují
Na rozdíl od fotovoltaických elektráren, které během loňského jara opakovaně hlásily rekordní nárůsty zájmu, firmy instalující tepelná čerpadla hlásí slabší zájem. „Tepelná čerpadla významně přispívají k akumulaci energie a vyrovnání sítě, protože energii mohou ukládat do vody a konstrukce budovy. Je třeba podporovat tepelná čerpadla ve všech segmentech: rodinné domy, bytové domy i průmyslové aplikace. Podpora je potřebná také u novostaveb dnešních domů s velmi nízkou spotřebou energie. Mohou a musí, také v kombinaci s dalšími OZE, zejména fotovoltaikou a zařízeními na rekuperaci tepla z větrání, být výhodnou alternativou proti elektrickému vytápění, které se dnes v novostavbách rozšiřuje,” řekl Václav Helebrant, předseda Asociace pro využití tepelných čerpadel.
Geotermie: pokračuje výzkum
Na rozdíl od všech okolních zemí Česko dosud hlubinnou geotermální energii pro výrobu tepla ani elektřiny téměř nevyužívá, respektive energii Země využívá pouze v její mělké podobě pomocí tepelných čerpadel. I tak je ale doposud jediným takovým zdrojem zapojeným do systému centrálního zásobování teplem teplárna Děčín.
„Je ale potřeba dokončit identifikacie nejvhodnějších lokalit, testování použitelných technologií v reálném provozu a především nastavit finanční podporu zavádění těchto inovací tak, aby i zemské teplo mělo šanci se rozvíjet a prosadit jako jeden z hlavních obnovitelných zdrojů. To samé platí i pro podzemní zásobníky tepla,” uvedl Antonín Tym, manažer výzkumného centra RINGEN v Litoměřicích.*
Red (Zdroj: Komora OZE)
Foto archiv/Energie 21
