Při koupi nového kotle na dříví je třeba vycházet z požadavků legislativy. Pak musíme vybrat vhodný typ, kotel vhodně zapojit do otopné soustavy a správně provozovat. V prvním díle článku (v Energii 21 č. 6/2020) byly popsány současné normativní a legislativní požadavky na výrobce a dovozce kotlů i provozovatelů. V druhém díle článku jsou kotle popsány podle funkce a uveden přehled použití (zapojení) jednotlivých typů.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 1/2021.
Podle konstrukce si můžeme pořídit kotle s ručním nebo automatickým podáváním dřevního paliva, jeho prohoříváním nebo odhoříváním či kotle tzv. dřevozplyňující (resp. pyrolýzní). Zapojení do otopného systému je buď základní (bez ohřevu teplé vody), nebo s ohřevem teplé vody v zásobníku.
- Kotle s ručním podáváním: Jako palivo těchto kotlů se používá kusové dříví zkrácené a naštípané na požadovaný rozměr nebo dřevěné brikety. Po rozhoření je třeba naložit násypku a po jejím vyhoření je třeba opět přítomnost obsluhy, aby mohl být kotel znovu naložen.
- Kotle s automatickým podáváním: U sypkých tuhých materiálů lze automatizovat podávání paliva z místa jeho skladování přímo do prostoru hořáku. Tímto opatřením lze dosáhnout kvalitativně vyšší úrovně regulace procesu spalování a tedy nižších emisí. Pro uživatele je pak zcela zásadní zvýšení komfortu obsluhy. Tuto skupinu kotlů lze podle paliva rozdělit na kotle spalující pelety nebo štěpku.
- Zapojení do soustavy: Při zapojení kotle na tuhá biopaliva jako primárního zdroje je výhodné v soustavě ohřívat teplou vodu. Jednou z možností zapojení zásobníku teplé vody do okruhu kotle je na obrázku 4. Mimo vlastní zásobník (9) je zde instalován ještě jeden trojcestný ventil, který v případě nízké teploty vody v zásobníku uzavře přívod do otopné soustavy a veškerý výkon kotle je pak přesměrován do zásobníku. Po dosažení požadované teploty v zásobníku (50 až 60 °C) dojde k přestavení trojcestného ventilu do původní polohy. Tento ventil není regulační, přepíná pouze plný průtok do dvou směrů. Pokud v soustavě vynecháme zásobník na teplou vodu (9), získáme v praxi často používanou, technicky minimalizovanou a investičně nenáročnou alternativu zapojení. Kotel je zde prakticky přímo připojen pouze na otopnou soustavu.
- Doporučení na závěr: Pro novostavby domů s téměř nulovou spotřebou energie a energeticky pasivní domy jsou vhodné především automatické kotle na pelety, protože mohou mít dostatečně nízký jmenovitý výkon. Pro starší výstavbu s tepelnou ztrátou 10 až 30 kW jsou dobrou volbou i dřevozplyňující kotel s ručním přikládáním, případně automatický kotel na pelety, který přinese vyšší komfort obsluhy. Automatický kotel na štěpku je vhodný pro vytápění rozsáhlých areálů, provozoven, bytových domů či skupiny rodinných domů (z důvodu vyšších výkonů zdroje). Výhodou zde bude nižší cena paliva.*
Výběr z obchodně důležitých parametru jednotlivých technologií
| Parametr | Dřevozplyňující kotels ručním přikládáním | Automatický kotelna pelety | Automatický kotelna štěpku |
| Cena kotle | nízká až střední | střední | vysoká |
| Cena paliva | střední | vyšší | nízká |
| Jmenovitý výkon | od 15 kW | od 8 kW | od 50 kW |
| Nároky na prostor | střední | nízké až střední | střední až vysoké |
| Spotřeba elektřiny | nízká | nízká | střední |
Ing. et Ing. Jan Klepárník, Ph.D., Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně (jan.kleparnik@mendelu.cz)
Obrázky:
Obr. 1 – Pro starší domy s tepelnou ztrátou 10 až 30 kW je vhodný i dřevozplyňující kotel s akumulací teplé vody. Foto archiv/Atmos
