Stanovisko akademie věd k útlumu uhlí

Spalování uhlí je největším zdrojem emisí skleníkových plynů v České republice a řadí ji tak mezi státy s nejvyššími emisemi v Evropě (celkově i na jednoho obyvatele). Dalších velmi špatných výsledků Česká republika dosahuje v indikátorech emisní intenzita (emise na jednotku HDP) a historické emise na obyvatele (kumulované emise od r. 1750). Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR proto doporučuje ukončit spalování uhlí nejpozději v ČR v roce 2033.

Česká republika má tzv. uhlíkový rozpočet, jenž je součástí globálního uhlíkového rozpočtu, který vyjadřuje, kolik emisí skleníkových plynů ještě může lidstvo vypustit, aby byl splněn cíl Pařížské klimatické dohody, tedy udržení růstu globální teploty na úrovni maximálně 2 °C oproti předprůmyslové době a pokud možno co nejblíže oteplení o 1,5 stupně.

Výpočty k uhlíkovému rozpočtu ukazují, že vyspělé země by měly opustit spalování uhlí do roku 2031, země rozvojové do roku 2037. Uhelná komise ovšem doporučila pro ČR rok 2038, přestože se v jejích podkladech uvádí, že z hlediska fungování energetiky je možné přestat s využíváním uhlí již v roce 2033. Vláda se zatím na termínu neshodla.

Vývoj ekonomiky – i četné studie zabývající se hodnocením dopadů (tzv. externalit) – naznačují, že spalování uhlí přestane být konkurenceschopné ve výrobě energie v Česku někdy kolem roku 2030. Studie společnosti Bloomberg New Energy Finance dokládá, že zvýšení evropského cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 (oproti roku 1990) ze 40 na 55 % zvedne cenu emisní povolenky do roku 2024 na 45 eur za tunu CO₂ a do roku 2030 již na 80 eur, a ekonomicky optimální proto bude odstavit uhelné zdroje v České republice do roku 2030, většinu již do roku 2025.

Na základě zhodnocení technické proveditelnosti, ekonomického výhledu
a environmentálních potřeb doporučuje Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR:

• stanovit termín ukončení spalování uhlí pro výrobu energie na rok 2033;
• vypracovat harmonogram útlumu uhlí od současnosti do koncového roku tak, aby odstavování uhelných zdrojů probíhalo co nejrychleji – podle možností redukce vývozu a následného nahrazování novými zdroji a úsporami energie – a dále v harmonogramu zohlednit místa, kde se spalování uhlí projevuje imisně nejhůře;
• odstavovat uhelné zdroje podle kritéria emisní intenzity (tedy nejdříve ty s největší produkcí emisí na jednotku dodané energie);
• co nejrychleji podstatně zvýšit zdanění čistých výnosů z těžeb uhlí, protože jsou pro vlastníky těžebních práv nezaslouženým výnosem;
• přijmout opatření pro podporu tvorby nových pracovních míst a rozvoje nových ekonomických aktivit v tzv. uhelných regionech i oblastech dotčených útlumem spalování uhlí mimo tyto regiony;
• přijmout pozměňovací návrhy Podvýboru pro regiony v transformaci Senátu ČR
  k novele horního zákona, kterými se nově zařazují mezi příjemce z úhrad za nerost krajské samosprávy;
• v dostatečném předstihu řešit situaci obyvatel ekonomicky závislých na těžbě
  a spalování uhlí.*

Red (Zdroj: KŽP AV ČR)

Foto archiv/Shutterstock