Bioplynovou stanici Rapotín uvedla společnost IS Environment SE do provozu v roce 2015. Tedy v době, kdy již elektřina z bioplynu neměla dotační podporu. Dodávat biometan do plynárenské sítě začala naopak ještě před tím, než byla podpora bioplynu vůbec zvažována. Projekt Rapotín by tak vlastně neměl mít šanci na úspěch. Přesto je úspěšný a stal se vzorem k následování.
Výtah z článku, který vyjde v časopise Energie 21 č. 2/21 v rámci tématu Bioplynové stanice.
Vznik bioplynové stanice v Rapotíně a současný stav projektu přiblížil Ing. Martin Schwarz z CZ Biom, bývalý člen představenstva IS Environment SE, zodpovědný za strategii a rozvoj.
Společnost IS Environment SE (od roku 2018 s názvem EFG Rapotín BPS SE) původně měla záměr a dotační příslib na výstavbu energetického zařízení na využití biologicky rozložitelného odpadu.
Po složitém hledání se projekt podařilo umístit ve staré části továrny s ukončenou sklářskou výrobou. Bioplynová stanice s kapacitou zpracování 30 tis. tun bioodpadu ročně si pak ještě musela vybojovat místo i ve složitém odpadářském sektoru. Strategie byla jasná – dlouhodobě příznivé ceny, vlastní nádoby na odpad a vlastní svoz. Podařilo se zajistit tolik bioodpadu, že nebylo nutné přidávat cíleně pěstovanou biomasu.
Při zvýšení příjmu bioodpadů však již kogenerační jednotka bioplyn nestačila spalovat. Do hry vstoupil projekt úpravy bioplynu na biometan. Za první pololetí 2020 nová biometanová jednotka Rapotín vyrobila 278 439 m3 biometanu, ve druhém pololetí již 440 369 m3.
V prvním pololetí biometan odebírala společnost innogy Energo a tento odběr se projevil i na zvýšené spotřebě BioCNG v České republice. Od druhého pololetí však biometan zamířil do zahraničí. Poptávka v ČR sice existuje, ale cena zatím není příliš konkurenční.
Vedle ladění odbytu energetických komodit se v BPS Rapotín pracuje také na optimalizaci nakládání s digestátem. Dělí se nejprve na tuhý separát a kapalný fugát. Fugát mohou jako hnojivo odebírat zemědělci. Separát kvůli obsahu škodlivých příměsí a zbytků plastových obalů na poli sice nekončí, ale ani na skládce. Probíhá zde další projekt, jehož výsledkem by měla být výroba alternativního paliva s obsahem biosložky.
Tím se kruh uzavře a oproti skládkování to bude skutečně cirkulární hospodaření s odpady, přesněji řečeno druhotnými surovinami. Projekt bioplynové stanice Rapotín je zkrátka úspěšný a několik jemu podobných se již začíná realizovat v Čechách i na Moravě.
Red (Zdroj: CZ Biom)
Foto archiv/EFG
