Energetická společenství jsou definována jednak v evropské směrnici o obnovitelných zdrojích energie (EU) 2018/2001, která stanoví rámec pro "společenství v oblasti energie z obnovitelných zdrojů" a dále v revidované směrnici o vnitřním trhu s elektřinou (EU) 2019/944, která zavádí nové úlohy a povinnosti pro "občanská energetická společenství". V Česku zatím definována nejsou, ale praxe zákonodárce předběhla.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 1/2021.
V naší legislativě nejsou energetická společenství zatím ukotvena, ale oblasti jejich činností jsou známy a projekty se v praxi některých města a obcí úspěšně realizují.
Jak jedno z prvních použilo model energetického společenství město Litoměřice v rámci projektu fotovoltaických panelů na svém bytovém domě. Bylo třeba rozhodnout, jaký typ právnické osoby bude FVE vlastnit. Ekonomický model i smlouvy se připravovaly ve dvou variantách – pro Sdružení vlastníků jednotek a případ, když by FVE vlastnil a provozoval třetí subjekt, s hlavní rolí města. Jako výhodnější byla zvolena varianta s účastí města.
Velkou zásluhu na rozvoji komunitní energetiky v Litoměřicích má dlouholetý energetický manažer města Jaroslav Klusák. Zkušenosti z Litoměřic nyní využívá i na magistrátu města Prahy. Pod jeho vedením zde probíhají práce na založení městského Společenství pro obnovitelné zdroje, která má za cíl mj. zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie napříč všemi sektory od majetku města přes bytové domy až po sektor služeb a místních podnikatelů.
Společenství by mělo být založeno a schváleno v první polovině roku 2021 a zaměří se především na rozvoj fotovoltaiky a přenos elektrické energie mezi jednotlivými objekty s pomocí stávající distribuční sítě. Do společenství budou moci vstoupit všechny subjekty od fyzické osoby až po bytové domy, či městské organizace. V letech 2021 a 2022 budou realizovány i pilotní projekty fotovoltaických elektráren na školských budovách a bytových domech.
Známým a úspěšným projektem je Energeticky soběstačná obec Kněžice ve středních Čechách. Hlavní zásluhu na vzniku a realizaci projektu má starosta obce Milan Kazda. Projekt zahrnuje kotelnu na biomasu, teplovodní rozvody a především „odpadářskou“ bioplynovou stanici. Funguje od roku 2006, vyrábí ročně asi 2700 MWhe, z toho do sítě vysokého napětí dodává asi 2200 MWhe. Ušetří tím ročně asi 11 tis. tun emisí CO2 a do domácností dodá asi 2200 MWht. Projekt funguje již 15 let a svými výnosy již splatil úvěry na jeho pořízení.
Bioplynová stanice přitom nahrazuje i čistírnu odpadních vod a kanalizaci, protože zpracovává i splaškové vody z obce (a širšího okolí). Objem odpadů je asi 22 tis. tun, ale jsou převážně tekuté, takže BPS přemění asi 5 % hmoty na bioplyn a zbylých 95 % se vrací do zemědělské půdy jako tekuté hnojivo (což znamená zadržení asi 20 tis. m3 vody v krajině).
Budoucnost komunitní energetiky vidí Milan Kazda pozitivně a předpokládá, že obce i města k tomu využijí finance z Modernizačního fondu. Pro obce bude výhodné realizovat hlavně fotovoltaické systémy na střechy obecních budov, protože je to jednodušší investice, která funguje téměř bezobslužně a generuje zisk, který slouží i na splacení úvěrů na dofinancování. Obce však mohou budovat i projekty na využití biomasy, jako jsou teplárny nebo výrobny elektrické energie, které jsou sice náročnější finančně i na obsluhu, ale vylepší životní standart obyvatel a přispějí k energetické nezávislosti regionu i státu.
Otevírají se i další možnosti financování, například společným využitím obecních a soukromých prostředků. Podmínkou však je co nejrychlejší legislativní podpora formou zákona. Starosta Kazda ale současně připomíná, že v každé obci jsou jiné podmínky a možnosti a společný model prakticky neexistuje.
Gro (Zdroje: Město Litoměřice a obec Kněžice)
Vznikající Společenství pro obnovitelné zdroje na pražském magistrátu se zaměří především na rozvoj fotovoltaiky. Foto archiv/Ekolist
