Topenářská firma Kačírek – topení, s. r. o., provedla v roce 2020 unikátní průzkum. Topenáři vybrali 150 klientů, kteří objektivně splňovali podmínky pro čerpání kotlíkové dotace. Jen 22 % klientů by nakonec dotaci využilo a kotel skutečně vyměnili. Více než čtvrtina pochybovala o tom, že zákaz kotlů 1. a 2. emisní třídy v září 2022 bude vymahatelný. Chystají se proto zastaralé kotle používat dál i přes zákaz.
Zákaz provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy vstoupí v platnost 1. září 2022. Do té doby je stále v Česku potřeba vyměnit zhruba 300 000 kotlů. I v roce 2020 bylo možné čerpat podporu ve formě kotlíkové dotace, hned v lednu 2021 se rozhodlo o uvolnění dalších 600 milionů na výměny kotlů. Řadu lidí ovšem staví zákaz před neplánovaný a často také nechtěný úkol výměny kotle za moderní zdroj tepla.
Topenáři z firmy Kačírek – topení zjišťovali v roce 2020, proč se někteří klienti rozhodnou pro výměnu kotle a čerpání kotlíkové dotace, zatímco jiní financují nový zdroj z vlastních peněz, případně vůbec nevyhovující kotel nevymění. V průzkumu topenáři vyhodnotili 150 případů za rok 2020. Do statistik zahrnuli všechny poptávky, kde klienti měli šanci čerpat podporu z programu kotlíkových dotací. Jde tedy o lidi, kteří poptávali nový zdroj s možností provozu po roce 2022 a současně žili v rodinném domě vytápěném kotlem 1. nebo 2. emisní třídy.
Ze zmíněných 150 poptávek, které topenáři v roce 2020 dostali, skončilo jen 35 % instalací nového zdroje tepla. Většina počítala s využitím kotlíkové dotace. Nadpoloviční většina klientů sáhla po automatickém kotli na biomasu – peletovém kotli (56 %), čtvrtina volila tepelné čerpadlo a 19 % koupilo nový dřevozplynovací kotel s ručním přikládáním.
Zhruba dvě třetiny sledovaných obchodních případů tedy skončily neúspěšně. Jaké jsou příčiny toho, že k instalaci kotle nakonec nedošlo?
Překvapivě často klienti neberou vážně chystaný zákaz zastaralých kotlů. 26 % klientů vyjádřilo pochybnosti ohledně toho, zda opravdu dojde ke kontrolám kotlů v domácnostech a zda zákaz bude efektivně vynucován. Přestože dostali od topenářů doporučení a nabídku na nový zdroj tepla, investici považovali za zbytečnou.
Kotlíkové dotace se proplácejí i zpětně (je třeba doložit také fotodokumentaci starého, vyměněného kotle). Přesto 14 % klientů v roce 2020 pro jistotu odložilo výměnu kotle až na dobu, kdy bude žádost o dotaci kladně vyřízena. Klienti si totiž nejsou jisti, že dotaci získají, a často také nemají dostatek finančních prostředků, aby sami výměnu zafinancovali dopředu a čekali na zpětné proplacení.
Dalších 11 % nabídek klienti z finančních důvodů definitivně zamítli a vůbec se o dotaci nepokoušeli. Cena byla pro ně moc vysoká, i když započítali možnou podporu z kotlíkových dotací. Mnozí klienti volí nejlevnější variantu nového zdroje s ručním přikládáním bez akumulační nádrže, tu však není možné financovat z kotlíkové dotace. Bez akumulační nádrže totiž kotel nedosáhne potřebné účinnosti, má nižší životnost a především produkuje více emisí. Často také bývá instalován v rozporu s platnou legislativou.
Dle výsledků průzkumu topenářské firmy Kačírek – topení lze tedy důvodně předpokládat, že největší část nevyhovujících kotlů bude i po září 2022 provozována ve dvou typech domácností. Staré kotle si ponechají lidé, kteří nevěří ve vymahatelnost zákazu (až 25 %) a ekonomicky slabší domácnosti, pro které je investice do výměny kotle příliš vysoká (v součtu rovněž 25 % – tedy ti, kteří realizaci odkládali nebo úplně zamítli z finančních důvodů).
Stát by tedy měl podpořit výměny jak další informační kampaní, tak dalšími dotačními programy, které musí mít předvídatelný průběh s určitou garancí zpětného proplacení nákladů. Jinak se zřejmě nepodaří provoz zastaralých kotlů plošně ukončit. Pro rok 2021 byl zatím schválen rozpočet 600 milionů Kč, to však na výměnu 300 000 kotlů jistě stačit nebude.
Již se však jedná o pokračování další formy dotací, ve kterých by mělo být rozděleno do roku 2027 dalších 14 miliard Kč.*
Gro (Zdroj: Klastr Česká peleta)
