V Česku opět startuje výstavba solárních elektráren, tentokrát hlavně na střechách. Instalační firmy stavějí jednu střešní elektrárnu za druhou a začínají se objevovat i projekty bez dotací či nové obchodní modely. Růst fotovoltaiky nezastavila ani pandemie. V porovnání s okolními státy však Česko stále zaostává a nevyužívá velký potenciál, který celá solární energetika i v našich podmínkách nabízí.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 3/2021.
Za rozvojem solární energetiky globálně stojí několik faktorů. Především rapidní pokles ceny, kdy se za poslední dekádu snížila cena solárních panelů o 89 %. V důsledku pandemie covid-19 se sice v krátkodobém horizontu očekává nárůst cen, nicméně dlouhodobý trend naznačuje dále pokles. Souběžně s tím se ale zvýšila životnost elektráren – ty nejnovější mohou být v provozu i 40 až 50 let. Když k tomu připočteme vývoj na poli akumulace energie, pak se představa fotovoltaiky jako jednoho z pilířů energetiky zdá být zcela logická.
V České republice ale tomu tak být nemusí. Poslanecká sněmovna právě projednává klíčovou právní úpravu pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie v Česku – novelu zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE), která přináší několik novinek. Tou nejzásadnější je nastavení tzv. vnitřního výnosového procenta (IRR) pro jednotlivé zdroje obnovitelné energie.
Nové elektrárny vznikají zejména na střechách rodinných domů a podniků mimo Prahu. Hlavní město se na růstu podílelo výkonem pouhých 1,2 MW. Tahounem české fotovoltaiky se staly komerční instalace na střechách podniků a továren. Celkem jich v roce 2020 vzniklo 1373 s výkonem 28,8 MWp. Většina vznikla díky podpoře, kterou mohly firmy čerpat z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a na významu získávají i fotovoltaické elektrárny postavené bez dotací na bázi tzv. PPA kontraktu (Power Purchase Agreements).
Velký technologický pokrok nastal v ukládání elektřiny. Baterie jsou dnes součástí více než poloviny nových fotovoltaických instalací, kdy kromě zvyšující se kapacity úložišť klesá i jejich cena. Je nutné stavět nejen krátkodobé (většinou skrze bateriové úložiště), ale také systémy sezónní akumulace. Provozu samostatně stojících velkých bateriových systémů však brání absence legislativy v oblasti akumulace.
I přes vzestup instalací fotovoltaických elektráren v posledních letech a postupné oživování solárního trhu Česká republika v porovnání s okolními zeměmi zaostává. Česko patří ve využití levné solární energetiky k nejvíce konzervativním státům EU. Na rozdíl od většiny sousedních zemí v Česku zatím chybí klíčový segment – nové solární elektrárny na volné půdě. Kromě malých, rodinných solárních elektráren se v Česku staví i větší komerční instalace na střechách podniků. Pro dosažení cílů národního klimatického plánu však potřebujeme restartovat i výstavbu velkých solárních elektráren například na bývalých průmyslově znečištěných lokalitách.
Možnosti pro další rozvoj solární energetiky v Česku jsou. V rámci Modernizačního fondu MŽP vznikne devět programů na podporu modernizace energetických systémů a zlepšení energetické účinnosti. Jedním z nich je program Nové obnovitelné zdroje v energetice, který má za cíl podpořit systémy akumulace elektrické energie a vybudovat nové projekty obnovitelných zdrojů. Zde mezi preferovaná řešení patří právě fotovoltaika nebo větrné a malé vodní elektrárny. I zde jsme ale svědky toho, že Český stát podpoře OZE nevěnuje takovou pozornost, jakou by jí věnovat měl.
Klíčem k naplnění vládou schváleného Národního klimaticko-energetického plánu je nastavení stabilního a předvídatelného podnikatelského rámce včetně otevření prostoru pro vznik nových solárních parků, například na průmyslově znečištěných lokalitách.
Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace
Obrázky:
Rostoucí zájem o soběstačnost potvrzuje segment elektráren na rodinných domech
Foto archiv/Getty Images
Pro dosažení cílů Národního klimatického plánu potřebujeme solární elektrárny také například na rekultivovaných lokalitách
Foto archiv/Galimed energy*
