Evropská komise představila klimaticko-energetický legislativní balík s názvem „Fit for 55“. Název odkazuje na nový klimatický cíl Evropské unie z roku 2020. Tím je snížit do roku 2030 celkové množství emisí skleníkových plynů v EU alespoň o 55 % oproti roku 1990. Došlo tak formálně k navýšení původního cíle 40 % schváleného v roce 2014. Pro zvýšení cíle hlasoval také český premiér Andrej Babiš.
Legislativní balík Fit for 55 přináší 13 aktualizovaných nebo úplně nových směrnic a nařízení. Novému emisnímu cíli EU se mají uzpůsobit všechny klíčové sektory. Legislativa přináší např. nové normy pro emise vznikající z automobilů či budov. Zvyšuje také cíle pro energii z obnovitelných zdrojů. Přináší i reformu systému obchodování s emisními povolenkami. A zavádí mechanismus tzv. „uhlíkového cla“.
Zhruba 40 % emisí EU pokrývá systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Skrze tržní mechanismus určuje cenu za každou tunu emisí z energetiky, průmyslu a z vnitrostátní letecké dopravy. Evropská komise navrhuje zahrnout do EU ETS nově také sektor námořní dopravy. Nevládní organizace vyzvaly EU, aby v rámci revize rovněž odstranila z trhu 450 milionů emisních povolenek, aby zrušila bezplatné přidělování povolenek průmyslovým podnikům a aby zavedla minimální cenu jedné povolenky. K tomu ale nedošlo.
Změny se týkají i nařízení o sdílení úsilí (ESR). To zastřešuje emise ze sektorů nespadajících pod EU ETS. Jde především o dopravu, budovy, odpady a zemědělství. Nařízení o sdíleném úsilí určuje závazné emisní cíle pro jednotlivé členské státy EU. Česká republika měla dosud za cíl snížit v období 2021–2030 emise v těchto sektorech o 14 % oproti roku 2005. Nový návrh zvyšuje český cíl na 26 %. Sektory budov a silniční dopravy ale budou nyní spadat zároveň pod nový systém obchodování s emisemi paralelní s ETS. Některé státy, např. Polsko, vyjádřily obavy z dopadu tohoto opatření na nejchudší domácnosti v Evropě. Evropská komise proto zavádí nový sociální fond. Ten bude disponovat částkou ve výši 25 % očekávaných výnosů generovaných emisním obchodováním v sektorech silniční dopravy a budov. Prostředky z fondu mají členským státům sloužit ke kompenzaci nákladů na energie pro nízkopříjmové spotřebitele.
Z aktuálních 32 % na 40 % se také zvyšuje cíl pro energii získanou z obnovitelných zdrojů. Od roku 2035 by rovněž měly mít všechny nově prodávané automobily v EU nulové emise. Zároveň bude závazné zrenovovat každý rok 3 % budov spadajících pod veřejný sektor. Vzniká také nový mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), tedy “uhlíkové clo”. Jeho zavedení pro některé emisně náročné produkty, např. cement, hliník, ocel a další, má zabránit znevýhodnění evropských firem oproti dodavatelům ze zemí s nižšími emisními limity. Legislativní balík připravený Evropskou komisí bude postoupen ke schválení Evropské radě a Evropskému parlamentu.
Ani aktuálně představená legislativa není dostatečným příspěvkem Evropské unie k dosažení cíle Pařížské dohody udržet zvýšení globální teploty do konce století co nejblíže hranici 1,5 °C. Tomu by odpovídal spíše cíl snížit do roku 2030 emise EU o 65 %.
– Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku řekla: „Balíček Fit for 55 je pro Českou republiku obrovskou příležitostí k modernizaci ekonomiky. Spolu s legislativními změnami totiž budeme mít k dispozici přibližně 1 bilion korun v průběhu příštích deseti let na investice do dekarbonizace. Česká vláda se toho musí zodpovědně chopit a zajistit, že ve snižování emisí nezůstaneme pozadu. Je klíčové, investovat dostupné prostředky strategicky, efektivně a transparentně. Jen tak si můžeme zajistit konkurenceschopnost na další desetiletí.“
– Jiří Jeřábek, koordinátor klimatické kampaně Greenpeace ČR, uvádí: „Na první pohled celý balíček legislativních návrhů vypadá ambiciózně, např. zcela nový je návrh na zdanění leteckého benzínu, návrh na uhlíkové clo na dovoz či postupný konec fosilních paliv v dopravě. Bohužel, některé návrhy představují ústupek fosilnímu průmyslu v podobě pomalého zavádění či různých výjimek. Zásadní bude, v jaké finální podobě legislativu schválí zástupci členských států a Evropského parlamentu.“
– Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká: „Nové návrhy Evropské komise jsou hlavně velkou příležitostí pro snížení našich rekordních emisí skleníkových plynů a vyčištění našeho ovzduší, které je vlivem zastaralého vytápění, uhelné energetiky a dopravy druhé nejhorší v EU. Je to zároveň příležitost pro český průmysl, který bude energetiku i dopravu modernizovat. Ale je nutné všechna opatření uchopit sociálně citlivě a transformaci nastavit spravedlivě. Dotace na zateplování, nové kotle či fotovoltaické panely a odborná pomoc s jejich jednoduchým získáním musí být dostupné zejména rodinám s nízkými příjmy, aby se mohly vymanit ze závislosti na stále dražších fosilních palivech.“
– Jitka Martínková z Klimatické koalice dodává: „Legislativní balík Fit for 55 je výrazným posunem směrem k dekarbonizaci Evropy. Je ale škoda, že jeho předmětem není cíl ve výši 65 %, navrhovaný původně Evropským parlamentem. Ten by reálněji odpovídal závazkům učiněným v rámci Pařížské dohody. Míč teď bude na straně Evropského parlamentu a jednotlivých členských států. Jednání o finální podobě dnes představené legislativy budou probíhat i v době českého předsednictví EU. Máme tak jedinečnou příležitost přispět k tomu, že případné změny dnešního návrhu budou směřovat spíše k větší klimatické zodpovědnosti a nikoli naopak.“
– Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky (SME), uvedl: “Evropa stojí na prahu nové a zdravé ekonomiky nezávislé na spalování uhlí. Postupný růst obnovitelných zdrojů, které nabízejí dodávky energie za stále dostupnější ceny pro spotřebitele, je důležitou součástí ochrany klimatu. Zejména elektřina z nových solárních a větrných elektráren bude do budoucna základem evropské energetiky, díky které získají domácnosti a průmysl konkurenceschopné ceny za energie nezatížené emisemi z fosilních zdrojů.”
– Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, říká: „V kontextu zveřejněného návrhu je zřejmé, že stát bude muset předělat Národní energeticko-klimatický plán. Čtyřicetiprocentnímu podílu obnovitelných zdrojů na úrovni EU do roku 2030 by mělo podle metodiky výpočtu Evropské komise Česko přispět 29–32 %, zatímco současný příspěvek činí 22 %. Přetahování o dva, tři procentní body ale nemá smysl. Tak jako tak, jde prakticky o zdvojnásobení současného stavu, to je možné zajistit pouze jasným pozitivním přístupem státu. Váhání a zpochybňování, jestli jsou obnovitelné zdroje priorita, musí v Česku skončit. Hlavním motorem této proměny v energetice bude rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější čistou energii. Zelené evropské fondy už nejsou tím tahounem, byť ještě pár let potřeba budou. Největší výzvou pro Česko zůstává nutnost změnit přístup státu, obnovitelné zdroje propagovat a vytvářet vhodné podmínky. Postavit větrnou elektrárnu nesmí trvat deset let a fotovoltaičtí samovýrobci nemohou být omezeni při výběru střídačů kvůli zastaralému fázovému měření, abych uvedl jen dva příklady za vše. Transformace energetiky přináší vedle decentralizace výrobní základny také decentralizaci vlastnickou. Namísto několika málo energetických firem vlastnících pár desítek elektráren zde během dekády vzniknou statisíce zdrojů vlastněných samovýrobci, podnikateli, domácnostmi, obcemi, využívající i energetická společenství. Je oprávněné předpokládat, že role státu by měla být těmto trendům vytvářet podmínky.”
E21 (Zdroje: Klimatická koalice, SME a Komora OZE)
Foto archiv/ORF*
