Trendem současnosti je instalace fotovoltaických elektráren (FVE) na střechách domů. U malé FVE lze již jen s dotací NZÚ dosáhnout přijatelné 7–12leté návratnosti investice. Významně se zjednodušila legislativní část provozu malých zdrojů, které při výkonu do 10kW ani nevyžadují vydání licence ERÚ. Některé problémy při instalaci, provozu a údržbě však stále zůstávají.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 3/2021.
Z pohledu samotné instalace je prvním a důležitým krokem zajištění smlouvy o připojení zařízení k distribuční síti, která v prvé řadě definuje, zda je v lokalitě možné připojit zdroj s přetoky do sítě. Tato smlouva také upřesňuje přepěťové ochrany, zpoždění při výpadku sítě a jiné standardní parametry sítě dle podmínek o připojení k distribuční soustavě (PPDS), které musí splňovat všechny v České republice dodávané střídače.
Největší překážkou instalace FVE v hladině NN na rodinné domy je systém měření spotřeby odběrného místa po fázích. Kvůli tomuto je možné při instalaci použít pouze technologie střídačů, které umožňují asymetrickou (fázovou) zátěž a rozdělení vyrobené energie do spotřeby dle zatížení fází. Evropským standardem je přitom součet spotřeby tří fází oproti vyrobené energii FVE.
FV panelů existuje velká škála, provozní problematika je nicméně u všech stejná. Kromě správně ukotveného systému je proto důležitá zejména záruka na samotný panel. Výkonová záruka panelů garantuje minimálně 80–90 % výrobu i po 25 letech produkce oproti nominální hodnotě prvního roku. Důležitější je i produktová záruka, která se pohybuje od 10 do 30 let a pokrývá různé vady.
Požadavky na údržbu panelů uvádí výrobce, nicméně provoz by měl být v podstatě bezúdržbový. Teoreticky je možné nechat panely čistit nebo aplikovat speciální ochranné vrstvy, ale je to spíše neekonomické. Z pohledu bezpečnosti je nutností testování podle CSN EN 62446. Pro efektivní provoz je potřebné kvalitní zařízení pro monitoring provozu v reálném čase.
V případě FV modulů se můžeme setkat zejména s problémy pájení jednotlivých článků, či defekty v tzv. junction boxu, které se projevují jako nefunkční 1/3 nebo 2/3 modulu. Tento defekt/nefunkčnost FV modulu je měřitelný elektricky (modul vykazuje nižší napětí) nebo vizuálně termograficky.
Mechanicky může provoz FV modulů v čase vykazovat i různé diskolorace antireflexní vrstvy či elektrochemické reakce ve struktuře modulu, které mají za následek vznik tzv. snail trail defektu, který nicméně ve většině případů nevede ke ztrátám na výrobě či ohrožení bezpečnosti.
Jedním z kritických defektů FV modulů, které mají vliv na bezpečnost provozu a případné ztráty, jsou změněné změny izolační vlastnosti. Pokud se do FV modulu dostane vlhkost, je jen otázkou času jeho trvalé poškození a nemožnost jej bezpečně provozovat v rámci FV systému.
Eliminace ztrát je zajištěna jak preventivní a pravidelnou údržbou a revizemi kvalifikovaným personálem, tak správně instalovaným a nastaveným systémem monitoringu, který dokáže efektivně zachytit problémy a v případě havárie uživateli poskytne řadu informací pro zajištění rychlého zásahu a uvedení do provozu.*
Radek Orság (Cech akumulace a fotovoltaiky) a Radek Petržílka (ČEZ ESCO)
Obrázky:
Nefunkčnost FV modulu je měřitelná i termograficky
