Podnikatel v energetice a ekonom Jan Palaščák se v komentáři zamýšlí, proč je rozšíření JE Dukovany nereálné a jak modernizaci energetiky vzít za úplně jiný konec. Jan Palaščák v roce 2011 založil obchodní společnost Amper Market, která se rychle zařadila až na 5. příčku mezi dodavateli elektřiny českým zákazníkům. V roce 2018 firmu prodal a nyní pokračuje v podnikání v decentralizované energetice pod hlavičkou společnosti Amper, reprezentované firmami Amper Savings a Amper Meteo. Jan Palaščák je i duchovním otcem unikátní virtuální měny CO2IN založené na obchodování s emisními povolenkami EU.
Poslanci parlamentu schválili senátní verzi zákona o přechodu k nízkouhlíkové energetice, přezdívaného Lex Dukovany. Její znění v důsledku diskvalifikuje Rosatom jako dodavatele i přesto, že parametry tendru, stejně jako jeho širší souvislosti, dělaly z Rusů favority. Počínaje okolností, že blok o výkonu do 1200 MW v tuto chvíli dokáže dodat jen Rosatom, přičemž ostatní účastníci se do nevyzpytatelného tendru beztak neženou. To proto, že je tak či onak prakticky nerealizovatelný už jen kvůli tomu, že stojí na problematickém modelu financování. Výstavba nového bloku Dukovan má stát nějakých 162 miliard, odhaduje se ale spíš na čtvrt bilionu. A jak vysoký by účet za nový blok byl ve skutečnosti, to si člověk ani nechce domýšlet. Celý tento faraónský projekt má zaplatit stát, tedy my, a z kapes nás jednotlivců stejně jako firem také bude dotována výroba elektřiny z nového bloku.
Že vám to něco připomíná? Ano, podpora obnovitelných zdrojů je založena na stejném principu. Nedávno byla přiškrcena přesto, že investoři a provozovatelé elektráren měli na parametrech této podpory založeny splátky půjček a provoz instalací. Zato pro podporu jádra zdroje jsou, a zdají se neomezené. Česká politika přitom ani není schopná výstavbu jádra nastavit systémově, zvládne jen napsat zákon přímo střižený na tento konkrétní projekt. Právě systémového přístupu je ale třeba. Jsem skeptický k podpoře dekarbonizace energetiky prostřednictvím dotací, navíc v tak šílené míře a diletantském provedení, jaké představuje Lex Dukovany. Namísto podpory různých technologií různými způsoby by se měly všechny bezuhlíkové zdroje podporovat jedním způsobem, a to nepřímo.
Problém totiž není, jestli jádro nebo solár, problém je spalování fosilních paliv způsobující exponenciálně se stupňující změnu klimatu. Pojďme to tedy vzít z opačné strany, zpoplatněním vypouštění skleníkových plynů, a to jednou sazbou po celém světě. Něco jako globální systém emisních povolenek uplatněný do důsledků. Protože když se zdraží provoz uhelné elektrárny, najednou se provoz té jaderné vyplatí i bez stamiliardového dotování z našich kapes. Nebo jinak: modernizaci energetiky ať namísto ministerstev a byrokratů řídí trh a pravidla stejná pro všechny.*
Jan Palaščák (Zdroj: WS Czech)
Foto archiv/Amper
