26. konference OSN o změně klimatu je nejspíš další promarněnou šancí nasměrovat svět na bezpečnou cestu k udržení teploty na hranici 1,5 °C. Navzdory dílčím úspěchům summit vyhlídky světa o moc nezlepšil. Zatímco před Glasgow směřoval svět k oteplení o 2,7 °C, po Glasgow jsme na tom pouze o tři desetiny stupně Celsia lépe. Země světa nedokázaly před ani během Glasgow předložit dostatečně ambiciózní vnitrostátně určené příspěvky (NDC) ke zmírnění změny klimatu. Závěrečná deklarace letošní klimatické konference signatářským státům pouze klade za úkol předložit dostatečné cíle pro rok 2030 “do konce roku 2022”. Řešení se tedy o rok odkládá.
Summit v Glasgow se nestal ani umíráčkem pro uhlí a další fosilní zdroje energie, jak v srpnu od mezinárodního společenství požadoval generální tajemník OSN António Guterres. V závěrečné deklaraci konference COP26 se sice poprvé od Kjótského protokolu doslova upozorňuje na potřebu odklonu od fosilních zdrojů energie, přijatá formulace ale i nadále ponechává prostor pro další těžbu i dotace a chybí i jakýkoli konkrétní termín. Některé země se během konference přihlásily k dílčím závazkům k odchodu od fosilních paliv. Tyto pakty, např. Beyond Oil And Gas Alliance či No New Coal Power, budou ale pouze marginálním posunem kupředu, pokud k nim v dohledné době nepřistoupí i další státy.
Konference v Glasgow přinesla i další závazky, například zvrátit do r. 2030 odlesňování či omezit do roku 2030 emise metanu o 30 %. I ty ale mohou znamenat přínos pouze v případě, že budou skutečně dodržovány v praxi. Pod metanovým závazkem navíc chybí podpisy některých významných hráčů. Celkovým nedostatkem těchto dohod je, že je nemá kdo vymáhat. V praxi tak mohou snadno skončit jako prázdné sliby.
Hlavní vyjednávání se v Glasgow vedla o tom, jak uvést do praxe jednotlivé části Pařížské dohody. Pozornost budilo zejména několik témat. V oblasti financování adaptačních opatření se podařilo domluvit zdvojnásobení dosud poskytované částky, byť ani to stále neodpovídá původním slibům bohatých zemí. Některé země například v Africe přitom už teď utrácejí za klimatická adaptační opatření více peněz než za vzdělání či zdravotnictví.
Pro rozvojové země bylo velkým tématem letošní konference i financování tzv. ztrát a škod. Na vytvoření fondu na financování ztrát a škod ale v Glasgow nedošlo. Za škody páchané už teď klimatickou krizí v řadě rozvojových či malých ostrovních států tak budou i nadále platit nejvíce zranitelné komunity. Drobný pozitivní posun umožnilo Skotsko, které jako první země přislíbilo v Glasgow na ztráty a škody konkrétní, byť symbolickou, finanční částku 2 milionů liber. Další peníze přislíbilo následně ještě několik nadací a belgický region Valonsko.
Překvapením summitu byla Indie, která nečekaně předložila cíl klimatické neutrality, byť až pro rok 2070. Doprovodila jej i hmatatelnějším závazkem získávat už v roce 2030 polovinu energie z obnovitelných zdrojů.
Zdroj: Klimatická koalice
