Nové členky a členové čerstvě jmenované vlády Petra Fialy před sebou mají zásadní výzvy také v oblasti změny klimatu, modernizace energetiky a péče o českou krajinu. Koaliční smlouva je přitom v těchto bodech příliš obecná. Ekologické organizace proto upozorňují na témata a kroky, které by mělo obsahovat následné programové prohlášení.
Vláda bude muset řešit klíčové problémy: stanovení termínu odklonu od uhlí na rok 2030, jasný cíl pro rozvoj obnovitelných zdrojů, změnu zemědělských dotací, aby pomáhaly oživit krajinu, chránit přírodu a adaptovat se na klimatickou změnu či zrychlení a zkvalitnění povolování staveb zavedením závazného jednotného environmentálního povolení zahrnujícího účast veřejnosti.
Podle koaliční smlouvy se ale stranám podařilo dostat v tomto směru kvalitní předvolební program alespoň jedné z koalic do koaliční smlouvy jen ve čtyřech případech – zdravé lesy, chráněná území a druhy, zadržování vody v krajině a obnovitelné zdroje energie. V šesti případech je koaliční smlouva slabší, než program Pirátů a STAN – jedná se o odpady, jadernou energetiku, dopravu, těžbu surovin, účast občanů při posuzování stavebních záměrů a klimatickou politiku jako celek. Ve čtyřech příkladech pak koaliční smlouva nezahrnuje některé předvolební sliby ani jedné z koalic – ovzduší, půda a zemědělství, odklon od uhlí, úspory energií. Ekologické organizace proto vyzývají vznikající vládu k zpřesnění ve finálním programovém prohlášení.
Ambiciózní předvolební plány pro půdu a zemědělství se do koaliční smlouvy propsaly jen částečně. Programové prohlášení by mělo zahrnout také rozvoj ekologického zemědělství na orné půdě, revizi dotací ze Společné zemědělské politiky a jejich podmínek (s cílem podpory péče o krajinu adaptovanou na klimatickou změnu a chránící biodiverzitu a ochranu půdy před erozí), podporu výzkumu a poradenství v ekologickém zemědělství a snižování využívání umělých hnojiv a pesticidů.
Koaliční smlouva nenavrhuje stanovení konkrétního roku konce uhlí, pouze říká, že “budeme vytvářet podmínky pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů tak, aby byl možný odklon od uhlí dříve než v roce 2038.” Programové prohlášení by ale mělo, v souladu s předvolebním programem Pirátů a STAN a předvolebními deklaracemi KDU-ČSL, TOP 09 či ODS a Pirátů, stanovit termín – ideálně rok 2030. Česko také potřebuje závazný cíl pro rozvoj obnovitelných zdrojů, aby uhlí nebylo nahrazováno zejména zemním plynem.
- Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, řekl: “Nové vládní strany deklarují omezení záborů půdy a ničení krajiny. To ale nejde s klientelistickým a chaotickým stavebním zákonem, který ochranu půdy i přírody naopak drasticky omezuje. Vláda musí prosadit, aby o záborech půdy, kácení zeleně a dalších dopadech staveb na životní prostředí rozhodovaly odborné orgány státní správy a ne stavební úřady. Měly by tak činit rychle a efektivně v jediném závazném správním řízení za účasti veřejnosti - tzv. Jednotném environmentálním povolení.”
- Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, řekl: “Že s uhlím musíme skončit dříve, než v roce 2038 není nic nového. To bylo jasné, už když Babišova vláda hodila takový plán ministru Havlíčkovi na hlavu. Mezitím konec uhlí zkrátila z roku 2038 na rok 2030 i nová německá vláda. Česká vláda nesmí otálet a měla by hned na začátek udělat podobně jasné rozhodnutí a rozběhnout přípravu české energetiky na odklon od uhlí ideálně do roku 2030.”
- Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA, řekla: “Vláda musí revidovat Společnou zemědělskou politiku tak, aby zajistila, že se do krajiny vrátí remízky, meze, mokřady a další krajinné prvky. Jen tak udržíme rozmanitost venkovské krajiny. Z polí musí zmizet nebezpečná chemie, která tráví nejen hmyz a ptáky, ale otravuje pomalu a tiše i nás.”*
Zdroj: Ekologické organizace
Foto archiv/E21
