Přiměřené teplo a přiměřená vlhkost jsou nezbytné podmínky k životu organizmů na všech místech zemského povrchu. Člověk není výjimkou atak si lidé v moderní době na základě poznatků i praktických zkušeností stanovili pro zajištění tzv. tepelné pohody při pobytu v budovách normy a předpisy, které se nadále vyvíjí a zdokonalují. Důležité přitom je, že snaha o dosažení tepelné pohody současně zvyšuje efektivitu vytápění.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 6/2021.
Odborná definice říká, že tepelná pohoda v místnosti je optimální při splnění čtyř podmínek: Součet teploty vnitřního vzduchu a průměrné povrchové teploty předmětů je v rozsahu 38–42 °C, rozdíl mezi teplotou vzduchu a povrchovou teplotou stěn není větší než 6 °C, relativní vlhkost vnitřního vzduchu je v rozsahu 30–50 % a rychlost proudění vzduchu je pod 0,1 m/s. Laicky řečeno člověku není ani chladno, ani příliš teplo a cítí se příjemně.
V Česku se tepelnou pohodou zabývá například vyhláška 6/2003, kterou vydalo Ministerstvo zdravotnictví na základě § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů k provedení § 13 odst. 1 zákona. Vyhláška stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb.
Dalším použitelným předpisem je ČSN EN ISO 7730 Ergonomie tepelného prostředí, kde je tepelný komfort definován jako stav mysli vyjadřující uspokojení s tepelným prostředím. Většina výzkumných pracovníků používá pro zjištění tepelné pohody sedmibodovou stupnici. Nejpoužívanější jsou dvě, a to stupnice zkonstruovaná Bedfordem, nebo ASHRAE stupnice. ASHRAE 55-1992 je americká obdoba evropské normy ISO 7730, která byla jako ČSN EN ISO 7730 převzata do soustavy českých technických norem.
Zajímavé však je, že požadavky na tepelnou pohodu v obytných místnostech se v různých zemích mohou výrazně lišit. Světové zdravotnické organizace (WHO) například stanovila optimální průměrnou teplotu pro obytné objekty na 18 °C. Chladněji ve svých bytech však mají údajně Japonci (10 °C), Britové (15 °C), Francouzi a Nizozemci (16 °C) i Němci (17 °C). Než aby své byty „přetápěli“, tak se raději víc oblečou a přikryjí termo-pokrývkami.
Hlavní opatření, které nám pomohou optimalizovat náklady na vytápění a přitom v obytných místnostech zajistit přiměřenou tepelnou pohodu, jsou omezit tepelné ztráty objektu, zamezit přetápění, správně větrat, zvolit vhodný zdroj tepla a pravidelně soustavu kontrolovat a udržovat.
Abychom zjistili, zda nakládáme s palivy a energiemi hospodárně a přitom v zájmu naší tepelné pohody, musíme sledovat příslušné parametry. S žádostí o odbornou radu se můžeme obrátit na některé z Energetických konzultačních a informačních středisek MPO ČR (EKIS MPO), která nalezneme podle regionů na www.mpo-efekt.cz. Poradenství vykonávají kvalifikovaní energetičtí poradci s finanční podporou ministerstva průmyslu a obchodu v rámci programu EFEKT.
Lubomír Klobušník, energetický poradce
Obrázky:
Tepelná pohoda ovlivňuje i tepelnou bilanci našeho organizmu. Foto archiv/Aspen.PR
Základní parametry tepelné pohody v obytné místnosti. Zdroj: Energie 21
