Vláda Andreje Babiše končí a zákon, který měl zajistit respektování zájmů obcí a jejich občanů při výběru a povolování hlubinného úložiště vysoko radioaktivních odpadů, stále neexistuje. Legislativní rada vlády přerušila projednávání návrhu, který vládě po letitých průtazích předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jeho obsah je však ve vážném rozporu nejen s dotčenými obcemi sdruženými v Platformě proti hlubinnému úložišti, ale i se Svazem měst a obcí ČR.
Samosprávy od zákona očekávají výraznější posílení svých možností při rozhodování o úložišti, jaké je starostům slibováno od roku 2011, kdy první práce na této legislativě začaly a které požaduje český atomový zákon i evropská směrnice. Návrhu zákona od ministra Karla Havlíčka, který má Platforma k dispozici, vytýkají obce zejména:
- Navržená míra zapojení obcí a veřejnosti do procesu rozhodování o výběru lokality pro úložiště je nedostatečná a nemůže zajistit respektování zájmů obcí a jejich občanů. Skutečně efektivní může být jen tehdy, pokud obce či veřejnost mohou ovlivnit, zda v dané lokalitě vůbec bude proces pokračovat. To lze zajistit uložením povinnosti Správy úložišť vyžádat si před zahájením konkrétního řízení souhlas dotčených obcí.
- Předložený návrh věcného záměru téměř zcela opomíjí zapojení veřejnosti a dělá z občanů obcí prakticky pouhé statisty při povolovacích řízeních.
- V návrhu chybí systémové nastavení kompenzací pro obce pro celý proces vyhledávání a výběru lokality pro úložiště, jeho povolování a provoz.
Představitelé obcí reálně podle dnešních právních norem nemají příliš možností, jak obhajovat zájmy svých občanů při hledání místa pro úložiště. Pouze v některých povolovacích řízeních mohou podat své připomínky nebo se odvolat, rozhoduje však úřad nebo ministr, v jehož zájmu je povolení vydat. Případná žaloba nemá odkladný účinek na provádění průzkumných či stavebních prací. Spolurozhodování samospráv, které Platforma žádá, je princip běžně používaný v mnoha demokraticky vyspělých zemích a rozhodně pak v těch, kde již pokročili v povolování úložiště, jako ve Švédsku nebo Finsku.
Příprava zákona je mimo to dalším selháním státní správy, která si na přípravu legislativy najímá externí právní kanceláře. V tomto případě jde o smlouvu s advokátní kanceláří HAVEL & PARTNERS s.r.o., kterou uzavřelo SÚRAO a navazující na smlouvy s advokátem Janem Zemánkem. Celková suma za tyto práce má podle registru smluv činit takřka 4 miliony korun [4].
Antonín Seknička, místostarosta obce Cejle z lokality Hrádek a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti řekl: „Po ministrech průmyslu, kteří narovnání postavení samospráv vůči státním úřadům při hledání hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů jen odsouvali na své nástupce, čekáme od nové vlády výraznější obrat. Nabízíme k tomu i pomocnou ruku. Za podporu také děkujeme Svazu měst a obcí, který problematiku nedostatečných práv obcí u tak zásadní stavby vnímá obdobně, jako přímo dotčené obce ve vybraných lokalitách.“
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružuje 51 členů (35 obcí a měst a 16 spolků) za účelem prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.
Ašr (Zdroj: Platforma proti úložišti)
Foto archiv/E21
