Vláda schválila nařízení, které stanovuje kompenzační mechanismus u zastropovaných cen energií. Kompenzace bude vyplácet operátor trhu (OTE), detaily úhrady prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku stanovila vláda tímto nařízením. Náklady kompenzací jsou závislé na aktuálním vývoji tržních cen elektřiny a plynu a také na celkové spotřebě energií.
„Tak jak jsme slíbili, vláda schválila kompenzační nařízení, které přinese obchodníkům jistotu, že jim budou proplaceny kompenzace nákladů a přiměřeného zisku v důsledku zastropování cen energií. Státu zase přinese jistotu toho, že tyto kompenzace budou spravedlivé a jejich pravidla jasně a transparentně stanovena,“ uvádí ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Dodavatel má právo na kompenzaci tehdy, pokud cena elektřiny nebo plynu stanovená v mimořádné tržní situaci nepokrývá oprávněné náklady na zajištění dodávky a přiměřený zisk. Při určení výše kompenzace se tedy vychází z tržních cen, které jsou doplněny o přiměřenou marži. Rozlišuje se v rámci toho, jaký typ smlouvy má uzavřen odběratel, jehož platby za energie stát kompenzuje. Kompenzace nepokrývají náklady vyplývající ze spekulativního jednání dodavatelů.
Prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk bude hradit dodavateli energií splňujícímu stanovené podmínky OTE. Ten výplatu provede na základě žádosti obchodníků, ve které specifikují údaje o tom, kolik energií dodali, komu, za kolik je nakoupili a další. Oprávněnost prokazatelné ztráty bude ještě před výplatou finančních prostředků kontrolovat Energetický regulační úřad (ERÚ). Nařízení dále stanovuje obsahové náležitosti žádosti o úhradu prokazatelné ztráty, termíny pro podání žádostí a podmínky vyplacení mimořádných záloh pro obchodníky za měsíce leden, únor a březen 2023.
Celkové náklady kompenzačního mechanismu není možné předem přesně vyčíslit, jejich výsledná výše je do značné míry závislá na aktuálním vývoji tržních cen elektřiny a plynu a rovněž také na celkové spotřebě energií jednotlivých zákazníků. Odhad celkových nákladů všech kompenzací však vychází z kvalifikovaného odhadu pracovní skupiny zřízené k zastropování cen energií, podle které téměř třetinu české spotřeby elektřiny a plynu budou obchodníci zajišťovat nákupy na spotovém trhu. V případě, že průměrná roční cena elektřiny na spotovém trhu nepřesáhne 350 EUR/MWh a zároveň průměrná roční cena plynu nepřekročí 120 EUR/MWh, dá se předpokládat, že se celkové náklady na zastropování cen energií budou pohybovat okolo 200 miliard korun.
Vývoj cen na spotových trzích bude zásadním způsobem ovlivňovat celkové dopady nejen předkládaného nařízení vlády na státní rozpočet. Případné vyšší ceny energií, a tudíž vyšší náklady na kompenzace, přirozeně povedou k vyšším odvodům peněz od výrobců elektřiny, které vláda zavedla na konci minulého roku.*
/MPO ČR/
