Za pomoci leteckého snímkování lze efektivně monitorovat vegetaci zasahující do ochranných pásem v okolí drátů vysokého a velmi vysokého napětí. Díky datům získaných prostřednictvím této metody tak správci distribuční soustavy přesně vědí, kterým úsekům je v daný moment prioritní věnovat pozornost. Odhadnout je možné i množství zeleně, které bude nutné odstranit stejně jako přibližnou finanční náročnost daného úkonu.
V blízkosti vodičů vysokého a velmi vysokého napětí existují takzvaná ochranná pásma, jejichž velikost definuje energetický zákon. V případě vedení vysokého napětí je tato oblast vymezena vzdáleností sedmi metrů od krajního fázového vodiče a u vedení velmi vysokého napětí jde dokonce o metrů dvanáct. „V tomto prostoru je zakázáno nechávat růst porosty nad výšku tří metrů a v lesních průsecích se navíc udržuje volný pruh pozemků o šířce čtyř metrů po jedné straně základů podpěrných bodů,“ vysvětluje Petr Nováček, vedoucí oddělení Řízení provozu společnosti EG.D, člena skupiny E.ON.
V blízkosti vodičů vysokého a velmi vysokého napětí existují takzvaná ochranná pásma, jejichž velikost definuje energetický zákon. V případě vedení vysokého napětí je tato oblast vymezena vzdáleností sedmi metrů od krajního fázového vodiče a u vedení velmi vysokého napětí jde dokonce o metrů dvanáct. „V tomto prostoru je zakázáno nechávat růst porosty nad výšku tří metrů a v lesních průsecích se navíc udržuje volný pruh pozemků o šířce čtyř metrů po jedné straně základů podpěrných bodů,“ vysvětluje Petr Nováček, vedoucí oddělení Řízení provozu společnosti EG.D, člena skupiny E.ON.
Stav distribuční soustavy, tedy i velikost vegetace v blízkosti vedení vysokého a velmi vysokého napětí, sledují každoročně v rámci pochůzek montéři. Ti odhadují, do jaké výšky se stromy a keře v daný moment tyčí a prostřednictvím tabletů generují takzvaná zjištění, která jsou digitální formou předávána zhotovitelům ořezů k odstranění. Doplňkový způsob kontroly veškeré zeleně na daném území nabízí letecké snímkování, které je prováděno jedenkrát za dva roky.
„Z pořízených leteckých snímků nejprve vytváříme model povrchu. Následnou analýzou tohoto modelu v daných koridorech získáme vymezení vegetace, u níž dokážeme vypočítat její objem. Kromě samotné vizualizace dodáváme i přesné výpočty a hodnoty, z nichž lze jednoduše vyhodnotit, v jakém stavu se konkrétní průsek nachází“ přibližuje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis.
Díky technologii tak může správce distribuční soustavy v daný moment cíleně udržovat právě ty úseky, které jsou pro něj aktuálně nejproblematičtější. „Zaměřujeme se přitom nejen přímo na vlastní ochranné pásmo, ale hodnotíme i případné nebezpečí plynoucí od stromů stojících mimo tuto zónu,“ doplňuje Petr Nováček.
Veškerá získaná data jsou publikována v prostředí webových mapových služeb, kde k nim následně mají přístup i všichni smluvní zhotovitelé ořezů. „Daný subjekt tak získá představu, jaké množství porostu bude nutné odstranit a tím i nástin finanční náročnosti daného úkonu,“ uzavírá Drahomíra Zedníčková.
(Zdroj: TopGis a EG.D)
Foto archiv/Shutterstock
