Obnovitelné zdroje loni dokázaly v Evropské unii podstatně zmírnit energetickou krizi a pokrýt výpadky nejen v dodávkách ruského plynu, ale také odstávky francouzských jaderných elektráren nebo nízkou produkci energie z vodních elektráren, kterou způsobilo silné sucho. Větrné a sluneční zdroje loni v EU vyrobily si pětinu (22 %) elektrické energie a poprvé překonaly dokonce i plyn. Zároveň se nenaplňují obavy, že by energetická krize v budoucnu měla vést ke zvýšení spalování uhlí.
„Zpráva organizace Ember prokazuje, že růst produkce čisté energie přímo vede k poklesu spotřeby fosilních paliv. Ty musí Evropa draze dovážet a ruská invaze na Ukrajinu poukázala i na bezpečnostní rizika, která plynou ze závislosti evropské energetiky na nevyzpytatelných režimech. Česko dokázalo na krizi zareagovat masovým zájmem o výstavbou domácích fotovoltaických elektráren, poptávka po jejich výstavbě na rodinných domech loni vyrostla o více než 50 tisíc. Další důležité pilíře moderní energetiky, nové větrné elektrárny a bioplynové stanice ale zatím vyhlížíme marně,“ upozorňuje programový ředitel Svazu moderní energetiky (SME) Martin Sedlák.
„Na trzích s větším podílem obnovitelných zdrojů můžeme sledovat propady velkoobchodní ceny silové elektřiny na denní trzích hluboko pod vládními stropy. Aliance pro energetickou soběstačnost dlouhodobě prosazuje obnovitelné zdroje a energetické úspory v domácnostech, ve firmách i veřejných institucích jako hlavní nástroje boje proti změně klimatu a přechodu na nejen čistou, ale i levnější energii. Solární a větrné elektrárny totiž zůstávají navzdory přechodnému narušení dodavatelských řetězců zdaleka nejlevnějšími zdroji elektřiny, zatímco na uhlí a zemní plyn doplácejí nejen naše peněženky, ale i zdravé životní prostředí,” dodává koordinátor Klubu agrivoltaiky Aliance pro energetickou soběstačnost (ALiES) Martin Abel.
(Zdroj: SME a ALiES)
