Růst cen energií i složitější finanční situace domácností způsobily, že lidé více topí uhlím a dřevem. Často v horší kvalitě, v krajním případě i různými odpady. Část lidí uvedla znovu do provozu staré nekvalitní kotle. V lokálních topeništích je z hlediska emisí problematické spalování nejen uhlí, ale také dřeva, dřevního odpadu a dalších materiálů. Vzniká v nich kvůli nedokonalému spalování, a to zejména při roztápění, množství tuhých částic, polycyklických aromatických uhlovodíků a dalších látek.
„V Čechách panuje mýtus, že nejhorší ovzduší je ve velkoměstech. Obecně je totiž největším zdrojem znečištění v republice v současnosti lokální vytápění domácností. V tomto směru bývá nejhorší situace v topné sezoně v malých obcích, kde je vyšší podíl obyvatel, kteří topí tuhými palivy,“ vysvětluje vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ v Brně Jáchym Brzezina.
Podobný trend naznačuje i monitoring ovzduší a meteorologických podmínek. „V oblastech rodinných zástaveb letos sledujeme oproti minulé topné sezóně průměrně pětiprocentní navýšení koncentrace polétavého prachu, který vzniká spalováním. A to i přes to, že teplotní průměr byl oproti minulému roku v listopadu vyšší o 0,3 °C, v prosinci o 0,5 °C,“ říká Lukáš Musil ze společnosti Agdata City, které se věnuje tomuto monitoringu.
Také ČHMÚ sleduje koncentrace znečišťujících látek a monitoruje mimo jiné výskyt polétavého prachu, rakovinotvorného benzo(a)pyrenu a těžkých kovů. „V malých obcích je dominantním zdrojem benzo(a)pyrenu v ovzduší lokální vytápění domácností, které se v letech 2017 až 2021 dlouhodobě zlepšovalo ve většině sledovaných obcí. V letošní zimě ale přišlo zhoršení kvality vytápění,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.
Lidé by neměli do kotlů házet, co do nich nepatří. Trvale je tím poškozují, stejně jako komíny, a zároveň kontaminují ovzduší v lokalitě, kde sami žijí. „Doufám, že lidé už začínají chápat, že když si zničí komín, jeho rekonstrukce může vyjít třeba až na 50 tisíc korun. Podobné je to s výměnou kotle,“ varuje Jaroslav Schön, prezidenta Společenstva kominíků ČR a dodává: „Pokud mám starší kotel na uhlí, nemá cenu si nalhávat, že když budu topit dřevem, tak budu ekologičtější. Konstrukce kotle na uhlí je jiná. Neumožňuje, aby v něm dřevo bylo spáleno hospodárně a ekologicky. Mělo by se pravidelně každý rok podle zákona o požární ochraně provádět kontroly, a i díky nim se naučit, jak topit lépe. Problém jsou ale domácnosti, kde nás ani nezavolají. Tam to už je často tak zadehtované, že musíme komín prorážet.“
Jak situaci zlepšit? Vedle péče o co nejčistší vytápění, které při topení tuhými palivy zejména uhlím a dřevem, spočívá v používání kvalitního paliva, moderního kotle, způsobu jeho údržby a šetření, lze také dlouhodobě snižovat množství polétavého prachu v ovzduší.
„K tomu pomůže úklid městských či obecních komunikací nebo firemních prostor, vše tkví ve strategickém a systematickém přístupu k úklidu. Profesionální péče o venkovní čistotu totiž zamezí dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu,“ dodává Lukáš Rom z Kärcher. „Záchytu prachu pomůže i zeleň. Vyšší tráva, keře a stromy či zelené fasády vedle CO2, oxidů dusíku a přízemního ozónu pohlcují také jemný polétavý prach, který na sebe váže toxické látky a je zdrojem vážných onemocnění.“
Cestu, jak ušetřit za energie prakticky bez vstupních investic, nabízejí EPC projekty. Energetické služby se zárukou (Energy Performance Contracting) představují efektivní nástroj realizace úsporných opatření. Jejich popularitu nyní umocňuje i současná energetická nestabilita. Již nikdo totiž nepochybuje, že nejlepší energie je ta nespotřebovaná. EPC projekty mohou být jedním z dlouhodobých řešení energetické hospodárnosti zejména pro firmy či veřejné subjekty.*
(Zdroj: Aspen.PR)
Foto archiv/Aspen.PR
