Stanovisko agrární komory k agrivoltaice

Vzhledem k rostoucím diskusím k tématu rozšiřování využití obnovitelných zdrojů a tlakům na zástavbu zemědělské půdy fotovoltaickými elektrárnami, Agrární komora ČR důrazně žádá o výjimku v novele návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, na vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu pouze u trvalých kultur, jako jsou sady ovocných stromů, vinice a chmelnice.

V oblasti trvalých kultur vidíme smysl kombinovaného využití opěrného systému jak pro nesení fotovoltaických panelů, tak zároveň jako nosnou konstrukce pro rostliny, přičemž generovaná energie by byla částečně využitá na chlazení ovoce a v rámci dalších provozů středisek, včetně návazného zpracovávání ovoce (moštování, sušení, produkce džemů, apod.), třídění a balení, které jsou energeticky velmi náročné a v současné době značně omezují konkurenceschopnost našich podniků. Předkládaná novela zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ačkoliv již předpokládá budování fotovoltaických systémů na trvalých kulturách, pracuje s tezí, že by se využily pro nesení solárních panelů již existující konstrukce sloužící jako opora rostlin.

Na základě technických exkurzí v zahraničí bylo zjištěno, že stávající konstrukce nejsou dostatečně nosné, ale že lze velmi snadno využít masivnějších konstrukcí, které se využívají pro nesení solárních panelů pro oba záměry, a to jak oporu panelům, tak i plodině. V tomto ohledu navrhujeme úpravu předkládané novely tak, aby nebylo nutno vyjímat ze zemědělského půdního fondu nejen sady se stávající konstrukcí, ale ani sady, kde by byly nově instalované konstrukce pro panely, které by však zároveň složily jako nosná konstrukce sadu. V další části našeho návrhu doporučujeme najít soulad v popisu relevantních kultur se zákonem o zemědělství (LPISové kultury), kde vidíme velký přínos kombinovaného využití u kontejnerových kultur (produkce sadby např. kontejnerovny, stínoviště, produkce drobného ovoce v nádobách a substrátech popř. pod foliovými kryty). Vzhledem k tomu, že rostliny nemají přímý kontakt s půdou a nejedná se ani o sad ani o školku, v LPIS tuto výjimku není možné aplikovat na ornou půdu nebo na trvalé travní porosty. Současně důrazně požadujeme, aby stavební povolení výstavby fotovoltaických elektráren na půdě bylo podmíněné schválením změny územního plánu což to je jediná možná obrana obcí a občanů proti nesmyslným projektům. Prioritně požadujeme, aby fotovoltaika byla umístěna na střechách již existujících budov. U novely zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu v žádném případě nechceme zabírání nové orné půdy. Dále nepodporujeme plošné zavedení výstaveb fotovoltaických elektráren u zemědělské orné půdy. Pro ornou půdu sloupy fotovoltaických systémů, na rozdíl od trvalých kultur, mohou představovat spíše překážku hospodaření v oblasti přípravy půdy a omezení pohybu zemědělské techniky (rozpon sloupů je cca 9 až 10 metrů).

Maximálně je třeba omezit rovněž možné spekulativní instalace, které by vedly pouze k produkci energie, ovšem ne k zemědělské produkci. Shrneme-li výše uvedené, jde o následující požadavky:

1. Podpora rozvoje fotovoltaiky na střechách budov a na již zastavené ploše, která je vyjmutá ze zemědělského půdního fondu, jelikož je těchto ploch velmi mnoho a vytváří velký potenciál pro další rozvoj.
2. Není nutné zabírat další ornou či zemědělskou půdu na úkor výroby potravin, a to obzvlášť v současné situaci. Desetiletý trend, kdy se každý rok výměra orné půdy sníží v průměru o 7000 hektarů, rozhodně nezjednodušuje snahu zemědělců o zachování potravinové bezpečnosti. Tudíž by další zabírání orné půdy výrazně ohrozilo potravinou soběstačnost pro naše občany.
3. V době zhoršující se situace v oblasti energetiky jsou patrné záměry, většinou velkých zahraničních společností, které chtějí budovat obrovské fotovoltaické elektrárny na zemědělské půdě a usilují o výjimku z vyjmutí zemědělské půdy a i ze změny územního plánu obce. Podle našeho názoru mohou investoři místo zemědělské půdy prioritně využívat Brownfieldy. V případě jejich úspěchu a realizace dojde k negativnímu dopadu záboru další zemědělské půdy, a to včetně odvodu zisků do zahraničí, kde většinou sídlí tyto nadnárodní korporace. Obáváme se, že vlivem lobbingu těchto firem mohou jak občané, tak zemědělci při žádosti o malé projekty na střechách jejich budov nezískat připojení k distribuční síti. Není možné opomenout snížení kvality života v dané obci.

Zdroj:  Úřad AK ČR

Foto archiv/Next2Sun