Prodej elektromobilů narostl v Česku o 47 procent na 3895 nově registrovaných elektromobilů. V celé EU se v loňském roce prodalo o čtvrtinu čistě bateriově poháněných elektromobilů více než v roce 2021, celkem 1 123 778. O deset procent narostly v Česku také prodeje hybridů, naopak registrace nových plug-in hybridů klesly o téměř pět procent. Pokles prodejů zaznamenala asociace především u benzínových a naftových vozidel. V celé EU byl trend podobný. Vyplývá to z aktuálních dat zveřejněných Evropskou asociací výrobců automobilů (ACEA).
- Rekordní nárůst prodejů elektromobilů a hybridů zaznamenal Kypr. V zemi s jednou z nejméně rozvinutých dobíjecích sítí v EU se loni prodalo o 403 elektromobilů (+ 380 procent) více než předloni. Prodeje plug-in hybridů narostly o 132 procent na 228 vozů. Česko bylo loni v nárůstu prodejů elektromobilů desáté. Jedinou zemí, ve které v loňském roce prodeje elektromobilů poklesly, je Itálie. Tamní vláda neobnovila v loňském roce finanční podporu pro nákup elektromobilů, která skončila v roce 2021. V celé EU je patrný trend nárůstu zájmu o elektromobily, který se silně propisuje i do zemí střední a východní Evropy. Trojciferné nárůsty prodejů hlásí kromě Kypru také Litva nebo Bulharsko, o desítky procent narostly prodeje elektromobilů v Polsku, Rumunsku nebo Estonsku. „Výrazný nárůst zájmu o elektromobily pozorujeme také u našich českých zákazníků, počet nových objednávek narostl meziročně o více než trojnásobek,“ říká konzultant pro elektromobilitu leasingové společnosti Arval Tomáš Kadeřábek.
Nárůst zájmu o elektromobily potvrzuje také Vojtěch Neduchal z MONETA Money Bank, která v loňském roce zaznamenala rekordní počet sjednaných úvěrů poskytovaných na elektrovozy: „Klienti jeví čím dál větší zájem o vozy s udržitelným pohonem. V roce 2022 jsme uzavřeli o polovinu více smluv než v roce předchozím, celkem jsme na elektromobily poskytli úvěry v hodnotě 55 350 000 Kč,“ uvedl Neduchal.
- Prodeje vozidel na benzín klesly v EU za uplynulý rok o 13 procent. Největší propad hlásí prodejci ve Finsku, ve kterém spadly prodeje benzínových osobních vozidel o více než třetinu. Český pokles prodejů aut s benzínovým pohonem je na unijním průměru. „V Česku pomalu klesá počet prodaných aut na benzín, loni to bylo o 16 tisíc vozů méně. I když příčiny poklesu jsou spíše v nedostatku těchto vozidel na trhu, lze přesto trend považovat za pozitivní. Je znát, že Češi stále více o alternativních pohonech přemýšlejí. Jedním z výrazných důvodů jsou nižší provozní náklady. Podle našich výpočtů jezdí průměrný elektromobil za cenu 1,44 Kč bez DPH na kilometr, což je více než o třetinu méně v porovnání s vozidly na naftu či benzín,“ uvádí Tomáš Kadeřábek z Arvalu.
Výrazný propad prodejů je podle dat z ACEA patrný také u vozidel s naftovými motory. Největší pokles prodejů opět zaznamenal Kypr, meziročně téměř o dvě třetiny na 596 vozidel. V celé EU prodeje vozidel na naftu klesly o pětinu, v Česku o 9 procent.
- Nejnižší nárůst mezi vozidly s alternativními pohony zaznamenala ACEA u plug-in hybridů. V celé EU narostly prodeje pouze o 1 procento. V Česku jejich registrace klesly o pět procent na 3 560 vozidel. Trojciferné nárůsty v prodejích ale hlásí některé země východní Evropy.
Výrazný nárůst zaznamenala ACEA v zemích EU u registrací hybridních vozů, prodalo se jich o 9 procent více. V loňském roce se jednalo o druhou nejpočetnější kategorii v množství prodaných vozů v Unii. Evropští zákazníci jich nakoupili přes dva miliony. „Pro řidiče, kteří byli doteď zvyklí na vozidla s konvenčními pohony, je přechod do hybridního vozu snazší než do plug-in hybridu, protože nemusejí řešit dobíjení. Naopak zákazníci, kteří preferují čistou mobilitu, si vyberou raději bateriový elektromobil. Tento trend pozorujeme také u našich zákazníků. Zatímco stav prodejů plug-in hybridů je v posledních letech konstantní, u elektromobilů jsme v loňském roce zaznamenali tak výrazný nárůst předaných vozidel, že jsme v současnosti největším poskytovatelem elektromobilů na operativní leasing v Česku. Poptávku táhnou firmy z mnoha důvodů. Nejčastějším je splnění ESG cílů od mateřských společností či snížení provozních nákladů a snazší parkování v hlavním městě. Dalšími z důvodů jsou image společnosti či odlišení se od konkurence využíváním stále ještě ne zcela obvyklých vozů,“ říká Kadeřábek z Arvalu.*
Zdroj: Arval
Foto archiv/Arval
