Provozní zisk před odpisy (EBITDA) dosáhl v roce 2022 výše 131,6 mld. Kč a čistý zisk hodnoty 80,7 mld. Kč. V roce 2023 odvede českému státu více než 100 mld. Kč na dividendách, daních z příjmů a odvodech z tržeb výroby: EBITDA ve výši 105 až 125 mld. Kč a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy 30 až 40 mld. Kč.
Provozní výnosy dosáhly hodnoty 288,5 mld. Kč, meziročně o 27 % více. Výrazný růst zisku segmentu VÝROBA byl způsoben zejména extrémním nárůstem realizačních cen elektřiny v důsledku války na Ukrajině a rekordní výrobou jaderných elektráren. Omezení dodávek plynu z Ruska do Evropy (meziroční pokles o 56 %) a celková nejistota vedly ke skokovému nárůstu nákladů na výrobu elektřiny z emisních zdrojů, a tím velkoobchodní ceny elektřiny. Ceny dodávek plynu vzrostly meziročně o 348 % a ceny dodávek elektřiny o 327 %. Průměrná cena elektřiny s dodávkou na rok 2023 se vloni obchodovala za téměř 300 EUR/MWh, zatímco průměrná realizační cena výroby ČEZ s dodáním v roce 2022 byla 100 EUR/MWh. Vysoké volatility na mezinárodních trzích dokázal využít obchodní tým ČEZ, který vydělal 18 mld. Kč, což činí téměř 1/4 konsolidovaného čistého zisku Skupiny ČEZ za celý rok 2022. Rok energetické krize naopak negativně působil na segment PRODEJ. Provozní zisk společnosti ČEZ Prodej, která dodává elektřinu a plyn domácnostem v ČR, meziročně poklesl o 22 %. Důvodem byl zejména extrémní nárůst pořizovacích cen elektřiny a plynu a vysoké náklady na krytí výkyvů spotřeby zákazníků.
„Dosažený zisk za rok 2022 indikuje rekordní dividendu pro akcionáře. V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky by mezi akcionáře bylo rozděleno 63 miliard korun. Pro majoritního akcionáře Českou republiku by to znamenalo příjem 44 miliard Kč. Navíc v roce 2023 odvede Skupina ČEZ českému státu nově zavedenou daň z neočekávaných zisků a odvod z nadměrných tržeb z výroby v celkové výši 30 – 40 mld. Kč a dále 26 – 30 mld. Kč z titulu běžné daně z příjmů. Jedná se o doplatek daně z příjmů za rok 2022 nad rámec uhrazených záloh během roku a o zálohy na daň z příjmů roku 2023 ve výši 19 %. Celkem odvede letos Skupina ČEZ českému státu na dividendách, daních z příjmu a odvodech z tržeb výroby více než 100 mld. Kč,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš a dodal: „Základním krokem pro vyřešení energetické krize bylo zajištění přístupu České republiky k dodávkám LNG, zkapalněné formy zemního plynu, dodávanému do Evropy námořní dopravou. Společně s českým státem se nám podařilo získat kapacitu odpovídající 1/3 roční spotřeby plynu v ČR. A to prostřednictvím LNG terminálu v nizozemském přístavu Eemshaven, který byl spuštěn jako první v Evropě za pouhých 6 měsíců. Dále jsme navzdory všem omezením a sankcím dokázali zajistit dostatečné zásoby jaderného paliva na nejbližší období a také veškeré dodávky kvalitního materiálu a služeb pro provoz výrobních zdrojů. Za zmínku určitě stojí také zasmluvnění dodávek nového neruského paliva pro Temelín od Westinghouse a Framatome na 15 let od roku 2024 a získání společnosti Škoda JS.“ Kapacita ČEZ v LNG terminálu v Nizozemsku byla smluvně zajištěna na 5 let včetně přepravní trasy přes Německo až do ČR.
OZE
Skupina ČEZ pokračuje v plnění strategické VIZE 2030. V oblasti bezemisní jaderné energetiky je prioritou zvyšování bezpečnosti a efektivity jaderných zdrojů s cílem dlouhodobě bezpečně vyrábět přes 32 TWh ročně. Bylo zahájeno výběrové řízení na dodavatele stavby nového jaderného zdroje v Dukovanech, ve kterém soutěží tři uchazeči. Byl urychlen program výstavby malých modulárních reaktorů, přičemž první takový reaktor by mohl vzniknout v areálu JE Temelín již v roce 2032. V oblasti obnovitelných zdrojů probíhá intenzivní příprava výstavby nových zdrojů s cílem zprovoznění výkonu 6 000 MW do roku 2030 a podpora výstavby fotovoltaických elektráren zákazníků. V roce 2022 společnosti ČEZ Prodej a ČEZ ESCO dokončily více jak 4100 fotovoltaických elektráren pro své zákazníky.
Výroba z jaderných zdrojů dosáhla rekordní úrovně 31 TWh, meziročně o 1 % více. Výroba z obnovitelných zdrojů stávajících společností Skupiny ČEZ, meziročně klesla o 13 % vlivem počasí a poklesu výroby z biomasy z důvodu odstávky v elektrárně v Poříčí. Výroba z uhelných zdrojů v ČR dosáhla 15,7 TWh a meziročně klesla o 3 % z důvodu delších odstávek elektrárny Ledvice a ukončení provozu elektrárny Mělník 3 v roce 2021. Produkce paroplynové elektrárny Počerady meziročně klesla o 22 % v důsledku bezprecedentního růstu ceny plynu po ruské invazi na Ukrajinu.
Investice v rámci stávajících společností Skupiny ČEZ dosáhly téměř 35 mld. Kč. Směřovaly zejména do posilování distribuční sítě v ČR a do bezemisních výrobních aktiv. Nárůst v oblasti distribuce reflektuje zejména připojování nových, především střešních solárních elektráren, a v oblasti výroby zejména výstavbu tepelného napaječe z jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic.
Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně klesla o 5 %, klimaticky a kalendářně přepočtená pak o 4 %. Spotřeba u velkých podniků klesla o 3 %, spotřeba domácností klesla o 10 %, především v důsledku teplého počasí v roce 2022 a úspor spotřeby domácností plynoucí z vysokých cen komodit.
Hospodaření
Hospodaření Skupiny ČEZ v roce 2023 bude ovlivněno legislativním opatřením v oblasti odvodů z nadměrných tržeb výroby, ke kterému přistoupila většina zemí EU za účelem financování snížení koncových ceny energií pro spotřebitele. A dále z titulu nově zavedené daně z neočekávaných zisků, která byla v ČR schválena na roky 2023 až 2025. Nad rámec běžné daně z příjmů ve výši 19 % bude část zisku navíc zdaněna sazbou 60 %. Jedná se o část základu daně z příjmů, která převyšuje průměr základů daně z příjmů v letech 2018–2021 navýšený o 20 %.
„V roce 2023 očekáváme EBITDA ve výši 105 až 125 mld. Kč a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy na úrovni 30 až 40 mld. Kč. Široký interval reflektuje vysokou otevřenou pozici výroby na úrovni 17 až 23 % a vysokou volatilitu cen elektřiny na velkoobchodních trzích. Při zajišťování budoucí výroby musíme být nadále obezřetní s ohledem na trvající riziko spojené se zajištěním kreditního rizika. Při extrémním výkyvu cen komodit v srpnu byl ČEZ nucen v rámci maržových požadavků uhradit téměř 50 mld. Kč v řádu hodin a celkové maržové vklady, tj. hotovost uložená dočasně jako kauce do doby vypořádání kontraktu, přesáhly hodnotu 195 mld. Kč, “ uvedl člen představenstva a ředitel divize finance Martin Novák.*
Ladislav Kříž, ČEZ
