Ministerstvo životního prostředí připravuje novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF). Novela zdůrazní ochrany nejkvalitnější zemědělské půdy před zábory pro rozsáhlé záměry zejména obchodu a skladování, ale i stavbu velkých fotovoltaických elektráren. Přitom však umožní další rozvoj agrovoltaiky.
Půda je cenná nejen pro úrodu, kterou poskytuje, ale též i pro své mimoprodukční funkce. Krajinné prvky jako skupina dřevin, stromořadí nebo mokřady se proto stanou nově součástí zemědělské půdy. Zároveň úpravou zákona vznikne prostor pro rozvoj agrovoltaiky na chmelnicích, vinicích a ovocných sadech což umožní zachovat schopnost potravinové soběstačnosti, při současné podpoře energetické nezávislosti farem. Během dubna novelu předloží ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na projednání vládě.
„Půda se musí chránit a udržovat v dobrém stavu i pro další generace. Chceme, aby naše zemědělství bylo šetrné ke krajině a aby naše lesy, půda i vody zvládly co nejlépe dopady probíhající změny klimatu. Chceme proto zlepšit její kondici a zlepšit druhovou pestrost zemědělské krajiny,“ řekl ministr Hladík s tím, že význam zemědělské půdy není jen v její schopnosti produkovat. „Současná legislativa chrání environmentální funkce půdy, jakou je třeba zadržování vody, jen omezeně, i to naší novelou zákona o ochraně ZPF chceme napravit,“ vysvětluje Petr Hladík.
Krajinné prvky jako skupina dřevin, stromořadí či mokřady plní řadu ekologických funkcí, zejména protierozní a hydrologickou, a mimo jiné pozitivně prospívají biodiverzitě krajiny. Nově proto budou považovány za součást zemědělské půdy, na které se nachází. Nebude tak nutné pro jejich realizaci půdu odnímat, což sníží administrativní zátěž a zároveň přispěje k obnově druhové pestrosti zemědělské krajiny.
V reakci na probíhající klimatickou změnu, snahu o rozšiřování kapacity obnovitelných zdrojů energie a vývoj nových řešení výroben elektřiny ze slunečního záření přichází návrh novely o ochraně ZPF s definicí tzv. agrovoltaické výrobny elektřiny.
„Dvojnásobné využití sluneční energie, tak vnímám fotovoltaiku nad vinicemi, chmelnicemi nebo ovocnými sady. Je to perspektivní tah pro rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a posilování energetické soběstačnosti zemědělců. Tato specifická zemědělská produkce přináší mnoho dalších vedlejších výhod jako ochranu před nadměrným slunečním svitem, výparem, poškození plodin přívalovým deštěm nebo kroupami. Jsem rád, že se skrz legislativní úpravy zákona o ochraně ZPF vydáváme společně s Ministerstvem zemědělství touto cestou,“ říká ministr Hladík s tím, že novela naopak zamezí umístění velkých fotovoltaických elektráren na hodnotné zemědělské půdě.
„Na zemědělské půdě se má především hospodařit. To bude také základní podmínka pro systémy tzv. agrovoltaických elektráren, jejichž postupný rozvoj chceme umožnit v sadech, vinicích nebo chmelnicích. Zde bude muset být ale v první řadě zajištěna zemědělská produkce a ta bude moci být v takovém případě kombinována s výrobou elektřiny pomocí solárních panelů. Pak nebude půda vyjímána ze zemědělského půdního fondu. Panely na výrobu elektřiny budou moct být umístěny nad zemědělskými kulturami nebo v řadách," řekl k návrhu novely ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Podrobnosti samotného řešení agrovoltaického zařízení, jako je například výčet druhů zemědělské kultury na zemědělském půdním fondu vhodných pro agrovoltaiku, maximální výkon instalovaných solárních panelů či podrobnosti následné rekultivace, bude specifikovat prováděcí předpis k novele zákona o ochraně ZPF. Tím bude společná vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství.
Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že návrh novely zákona o ochraně ZPF předloží vládě v dubnu letošního roku, následně projde materiál standardním legislativním procesem. Novela by měla nabýt účinnosti nejdříve začátkem roku 2024.
(Zdroj: MŽP)
Foto archiv/SunAgro
