K přírodě se dlouhodobě nechováme tak, jak bychom měli. V důsledku nešetrného zacházení se mění k horšímu ráz krajiny i struktura půdy. K tomu mnohdy přispívá i způsob hospodaření na zemědělské půdě. Nezastupitelnou roli zde hrají i stromy. Kombinací pěstování plodin či chovu zvířat společně se výsadbou různých stromů se zabývá agrolesnictví, které se začíná rozvíjet i na našem území.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21.
Rozvoji agrolesnictví nejen v Česku se z části věnoval seminář Strom v zemědělské krajině, který se před časem konal ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze Ruzyni (VÚRV). Odborníci se shodli, že agrolesnictví pomáhá jak zemědělské krajině, tak i pěstování dřevin například pro energetické využití.
Agrolesnictví může mít množství různých podob. Při tomto způsobu hospodaření lze využívat ovocné i lesní stromy. Jednu z možností představují rychlerostoucí dřeviny, například vrby a topoly. Na problematiku uplatnění vrb a topolů v agrolesnických systémech se zaměřil doc. Ing. Antonín Martiník, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně. Ve své odborné praxi se zabývá pěstováním pionýrských dřevin, nebo zakládáním a pěstováním porostů dřevin v agrolesnických systémech.
Topoly a vrby se mohou uplatnit ve výmladkových plantážích. K jejich výhodám patří rychlý růst až tři metry za rok. Hustota dosahuje pět až patnáct tisíc stromů na hektar. Využití nacházejí především na přípravu dřevní štěpky. Životnost těchto dřevin na plantáži dosahuje patnácti až pětadvaceti let. Pokud se vrby a topoly nechají více narůst po delší dobu, mohou posloužit i na produkci palivového dříví. V tomto případě se vysazuje dva až pět tisíc kusů na hektar. Životnost se pohybuje v rozmezí od patnácti do dvaceti let.
Výmladkové porosty rychlerostoucích dřevin mohou v krajině plnit řadu funkcí. Lze je například využít jako protierozní pásy, větrolamy nebo „bufrační“ pásy, které filtrují a dekontaminují půdu a podzemní vodu od přebytečných živin a rizikových prvků. V Průhonicích na mírném svahu probíhají různé pokusy i s rychlerostoucími dřevinami. Ověřuje se účinnost proti erozi. Porovnávají se dvě varianty – výmladkový pás dřevin a úhor. Umělým zadešťováním se simulují stoleté srážky. Ukazuje se, že pás dřevin zadrží veškerou vodu, zatímco na úhoru odteklo 64 % srážek při zadešťování na jaře a 5 % na podzim. Vrby a topoly se mohou také využít pro včely. Květy vrb představují významný zdroj včelí pastvy, poskytují pyl i nektar. Topoly jsou zdrojem balzámu pro propolis. Včelí pastvu lze kombinovat s produkcí biomasy.
Ing. Hana Honsová
Kypření orné půdy v blízkosti pásové výsadby rychlerostoucích topolů/Foto archiv/Jan Weger a kolektiv
