V posledních letech přibývá domácností či firem, které velkou část spotřeby energie pokrývají z vnitřních zdrojů. Se sílícími tlaky na vyšší podíl obnovitelných zdrojů význam těchto aktivních spotřebitelů, takzvaných prosumerů, ještě poroste. Jejich většímu zapojení a například i komunitnímu sdílení energie pomohou modernizované distribuční soustavy. S tím úzce souvisí i současný trend výstavby energeticky soběstačných domů pomocí inovativních ekologických řešení. Vším ale prostupuje potřeba dostatku finančních zdrojů.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 2021.
Termín prosumer je složeninou anglických slov producer a consumer. V češtině se pro něj vžil překlad „samospotřebitel“ nebo „aktivní spotřebitel“ energie. V praxi jde zejména o domácnosti a firmy, které všechnu nebo část své spotřeby pokrývají z vlastního zdroje energie, případně přebytečnou elektřinu dokonce dodávají do sítě. „Od zrušení povinnosti mít licenci pro malé solární elektrárny zájem drobných i středních investorů pomalu roste, podporován dotacemi,“ říká Karel Srdečný z poradenské společnosti EkoWATT.
Aktuální trend potvrzuje i Pavel Hrzina z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT. „Zájem o obnovitelné zdroje energie a budování energetických řešení je veliký. Ukazuje to i velmi úspěšný dotační program Nová zelená úsporám. Tato chytře nastavená dotace dokázala v posledních letech rozhýbat trh s malými fotovoltaickými systémy,“ říká Pavel Hrzina. V programu Nová zelená úsporám lze na fotovoltaické solární systémy získat dotaci až 150 tisíc korun. Je však třeba na místě spotřebovat alespoň 70 % vyrobené elektřiny. Od podzimu 2021 se v tomto programu očekávají změny směřující k dalšímu zjednodušení dotačních podmínek.
S výrazným nárůstem aktivních spotřebitelů energie, a tedy i větším podílem malých zdrojů obnovitelné energie, souvisí nutnost modernizovat distribuční soustavy. Takzvané Smart Grids v následujících letech přispějí k tomu, že zvyšující se decentralizace výroby energie nebude mít vliv na stabilitu dodávek i celé sítě. Prvním takovým řešením na českém a slovenském území je přeshraniční projekt ACON, který do roku 2027 realizuje firma EG.D, společně s firmou Západoslovenská distribučná (ZSD).
Jedním z trendů současného stavebnictví jsou energeticky soběstačné domy. Jelikož požadavky na zdroje elektřiny a jednotlivé energetické systémy se liší, je praktickým řešením vytvoření stavebnicového systému. Vývoj tohoto řešení podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR) částkou více než 13 milionů korun z Programu EPSILON. Základem jsou solární panely s bateriovým úložištěm. Pro případ nedostatečného výkonu či vyššího odběru je systém doplněn generátorem poháněným motorem na zemní plyn. Odpadní teplo z chlazení motoru a výfuku generátoru se využívá k vytápění a ohřevu užitkové vody. Přínosem práce výzkumníků z Fakulty materiálově-technologické VŠB-Technické univerzity v Ostravě a firmy EVC Group, s. r. o., je zvýšení know-how v oblasti akumulace a výroby elektrické energie z alternativních zdrojů.
Evropská komise navrhla nový balíček nástrojů pro realizaci společného evropského cíle snížení emisí oxidu uhličitého o 55 % do roku 2030. To může být příležitost pro českou ekonomiku i v oblasti energeticky úsporného stavbnictví. Petr Holub, ředitel poradenské společnosti Budovy21, k tomu říká: „Snížení emisí o 55 % do roku 2030 zní ambiciózně. Ovšem referenční rok je 1990 a v Česku jsou oproti tomuto roku emise nižší již o 35 %. Zbývá nám tedy dosáhnout snížení o 20 procentních bodů. A jak ukázaly anylýzy profesních svazů Šance pro budovy a Komory obnovitelných zdrojů energie, tak tři čtvrtiny tohoto je možné dosáhnout renovacemi budov a místními obnovitelnými zdroji.“
Ašr (Zdroje: ACON, TA ČR a Budovy21)
Obrázky:
Stavebnicový systém akumulace elektřiny je možné nastavit podle potřeby konkrétní budovy. Foto archiv/VŠB-TU Ostrava
S růstem počtu aktivních spotřebitelů čisté energie souvisí modernizace distribuční soustavy. Foto archiv/Shutterstock
