Analýza stavebnictví: v dekarbonizaci zaostáváme

Organizace Buildings Performance Institute Europe (BPIE), která hodnotí stav dekarbonizace evropských budov, provedla analýzu, podle které se evropské stavebnictví se výrazně odchýlilo od správného směru, což má rostoucí sociální, ekonomické a klimatické důsledky. Čtyři klíčové ukazatele jsou v rozporu s klimatickými cíli o více než 40 %.

Klíčová zjištění zprávy BPIE jsou následující:

• Emise CO₂ z využívání energie v budovách se od roku 2015 snížily pouze o 14,7 %, což je mnohem méně než požadované snížení o 27,9 % do roku 2022. Následkem je, že do atmosféry bylo vypuštěno dalších 367 milionů tun CO₂, což odpovídá téměř ročnímu objemu emisí z celého fondu budov v EU.

• Konečná spotřeba energie v budovách se snížila pouze o 2,8 %, zatímco cílem bylo snížení o 6,5 %. Ke snižování dochází ani ne polovičním tempem oproti požadovanému.

• Podíl energie z obnovitelných zdrojů v budovách se od roku 2015 zvýšil o 6,3 procentního bodu, což je výrazně méně než požadovaný nárůst o 18 procentních bodů, především kvůli pomalému zavádění systémů vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů. Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a chlazení se musí zčtyřnásobit, abychom dosáhli stanovených cílů.

• Velkou překážkou zůstávají investice do renovací budov, které v letech 2015-2022 dosáhly pouze 60,6 % požadovaného cíle. Kvůli nedostatečnému investování budou renovace v budoucnu náročnější a pravděpodobně i dražší.

Pokrok v dekarbonizaci se zastavil a rozdíl mezi realitou a stanovenými cíli pro oblast energeticky úsporných renovací budov se od roku 2016 více než zdvojnásobil. To ohrožuje nejen klimatické cíle EU do roku 2030 a 2050, ale také energetickou bezpečnost, veřejné zdraví a hospodářskou konkurenceschopnost Evropy. BPIE proto členským státům EU doporučuje urychlit zavádění opatření ze směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD). 

„Pomalá dekarbonizace budov není jen problémem klimatu, ale i lidí. Efektivní a zdravé budovy mají zásadní význam pro jejich ochranu před rostoucími účty za energii a zároveň pro podporu inovací ve stavebnictví,“ řekl Oliver Rapf, výkonný ředitel BPIE. 

"Nedostatečné tempo renovací platí bohužel i pro Česko, upozorňovala na to už zpráva BPIE z loňského roku. Abychom dokázali zajistit komfortní a energeticky úsporné bydlení pro co nejvíce obyvatel, musíme nejen aktualizovat národní strategii renovací budov, ale především si vyjasnit konkrétní akční plán, jak tyto cíle naplnit. To prozatím chybí a přístup státu tak není koncepční. Příliš se upírá ke štědré podpoře fotovoltaiky, která však sama o sobě energetickou krizi nevyřeší, " komentuje zprávu Centrum pasivního domu.

Klíčem k řešení je komplexní přístup zahrnující:

• zjednodušení procesu renovace a úprava nastavení legislativních požadavků
• dlouhodobé financování kvalitních komplexních renovací a pasivních novostaveb v programu Nová zelená úsporám, který u nás úspěšně funguje už 15 let
• bezplatné poradenství, jak dosáhnout energeticky úsporného bydlení ve všech regionech
• podporu předprojektové přípravy bez nutnosti závazku investice
• rozšíření možností výhodných úvěrů domácnostem pro investice do renovace domu
• nalézt individuální a hlavně funkční nástroje pro podporu sociálně slabých domácností
• dlouhodobou informační kampaň

„Lidé renovují neefektivně a po částech, bez uceleného konceptu. Často neřeší podstatu problému – energeticky náročnou budovu – a upínají se k rychlým opatřením, která vídají u svých sousedů nebo slyší v reklamě. To je jako začít stavět dům od střechy. Dlouhodobě nejvýhodnější řešení s dostatečnou úsporou poskytne jen promyšlená komplexní renovace domu navržená odborníkem. Ta půjde od konceptu k detailu, od obálky až po zdroj energie. Aby byla renovace skutečně efektivní a byla dostupná pro co nejvíce lidí, musí stát podpořit bezplatné energetické poradenství a návrh úsporných opatření a současně rozšířit možnosti investiční podpory o zvýhodněné renovační úvěry, které by pomohly předfinancovat a dofinancovat dotaci z programů jako je Nová zelená úsporám. Stát by měl jít příkladem a zaměřit se na kvalitní renovace vlastních budov jako jsou úřady, nemocnice a školy,"  komentuje Michal Čejka, konzultant energetických úspor z Centra pasivního domu.

/zr, podle zprávy Budovy 21/*