Pozice OZE se u nás zhoršila. Probíhají spory o dotace pro solární elektrárny a byla schválena sporná novela zákona č. 165/2012 Sb., která od roku 2014 téměř zastavuje dotační podporu pro nové zdroje. Otázkou také je, jak se k OZE postaví nově zvolený parlament a vláda. Vyrovnat se s tím musejí zejména zemědělci jakožto významní investoři.
V souvislosti s dalším možným vývojem OZE zejména v českém zemědělství jsme několika odborníkům a manažerům z oboru položili dvě anketní otázky:
1. Jaký předpokládáte v roce 2014 vývoj ve využití obnovitelných zdrojů energie v ČR a EU? 2. Jakou pozici budou mít obnovitelné zdroje v rámci organizace, kterou zastupujete?
Bohumil Belada, viceprezident Agrární komory ČR:
1) Vzhledem ke schválené novele zákona o podporovaných zdrojích energie v letošním roce je jasné, že v roce 2014 nebudou realizované žádné nové bioplynové stanice. Pro zemědělce bude rok 2014 znamenat provozování současných bioplynových stanic, které budou dokončené do 31. prosince 2013, plus produkci komodit na spalování biomasy v současných zdrojích a na výrobu biopaliv.
2) Agrární komora ČR se bude snažit v průběhu příštího roku iniciovat novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, tak aby byla od 1. ledna 2015 opět možná výstavba malých bioplynových stanic napojených na živočišnou výrobu. Je to zásadní především pro konkurenceschopnost živočišné výroby, protože většina našich západních konkurentů na otevřeném trhu má možnost zlepšovat si ekonomiku živočišné výroby synergií s bioplynovou stanicí. Navíc bioplynové stanice využívající kejdu a hnůj mají pozitivní dopad na životní prostředí. Snižuje se riziko kontaminace podzemních vod a zásadním způsobem se snižuje emise čpavku (zápach), jak na farmě při skladování, tak především při aplikaci na pole. Tyto bioplynové stanice se nestaví pouze v Evropské unii, ale je možné je vidět i u farem v USA, takže doufám, že nepůjdeme opačným směrem.
Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR:
1) Po počátečním rozmachu vzhledem ke stanoveným cílům na úrovni Evropské unie, které vedly díky podpoře k nárůstu využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR, přichází vystřízlivění. Evropské orgány v současnosti chtějí přehodnocovat původně stanovené cíle a i pohled české státní správy je v současnosti, především vlivem vysokých nákladů na energii ze solárních elektráren, spíše negativní. To se projevilo jak ve státní energetické koncepci, tak i dalších krocích některých orgánů. Osobně tedy očekávám, že v příštím roce bude využívání OZE stagnovat a pokud bude docházet k nějakému nárůstu, bude zcela marginální. A to i přesto, že Česká republika stále nenaplňuje stanovený cíl Evropské unie v podílu obnovitelných zdrojů energie. Negativní zkušenost ze solárních elektráren tak bohužel ovlivní i využívání OZE v zemědělství, které má na v této oblasti významný podíl.
Největší dopad očekávám v příštím roce v oblasti bioplynu, kde dojde k zastavení tvorby nových kapacit vlivem omezení provozní podpory výroby bioplynu. V dlouhodobějším horizontu ale předpokládám, že díky technologickému pokroku, který přinese dokonalejší využití zemědělských surovin i odpadů, bude rozvoj dále pokračovat. Vždyť zemědělství má pro využití energie z biomasy vhodné podmínky zvláště ve vazbě na živočišnou výrobu.
2) Pokud nedojde k významným turbulencím v celkovém pojetí politiky OZE, pak v příštím roce neočekávám dramatickou změnu pozice obnovitelných zdrojů energie v členské základně Zemědělského svazu ČR. Ti, kdo již provozují bioplynové stanice, budou v produkci bioplynu pokračovat, neboť investovali významné finanční prostředky do těchto technologií.
Obilí a řepka jsou tradičně dobře uplatnitelné komodity s komerčním potenciálem, a tudíž i v oblasti OZE by měly hrát svou současnou roli, pokud nedojde v důsledku globálních trhů k volatilitě cen nebo se nějakým politickým rozhodnutím nespustí cenová nerovnováha mezi potravinářským a nepotravinářským sektorem z hlediska využití těchto plodin. Odbyt zemědělské produkce k produkci obnovitelných zdrojů energie významným dílem stabilizuje ceny produkce a v budoucnu může pomoci ke zvrácení dosavadního trendu poklesu zemědělské produkce v ČR za posledních 20 let.
Lubomír Burkoň, předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů:
1) Vzhledem k vývoji v rámci Evropské unie při jednání okolo nového finančního období v tuto chvíli pro rok 2014 nevidíme žádnou změnu. Jedná se o přechodový rok. Případné změny očekáváme od roku 2015, kdy by již mělo nastat standardní období.
2) V rámci našeho svazu jsou jak zemědělci z produkčních oblastí, tak zemědělci z horských a podhorských oblastí. Pokud mohu trochu generalizovat, využití obnovitelných zdrojů je v tuto chvíli výhodnější pro zemědělce z produkčních oblastí, a to zejména z důvodu lepších podmínek pro provoz bioplynových stanic. Z našeho pohledu je ale nepřijatelné zastavování zemědělské půdy velkými plochami fotovoltaických elektráren - půda by měla sloužit k produkci potravin. K využití fotovoltaiky jsou naopak vhodné stavby kravínů, odchoven dobytka, velkokapacitních seníků či skladů a podobně. Proto se domníváme, že by měla být zavedena podpora, která by zemědělského podnikatele motivovala umístit fotovoltaické články na své budovy a stavby a tím částečně diverzifikovat jeho příjmy.
Jsme rádi, že v případě bioplynových stanic ministerstvo zemědělství chce nadále podporovat jen ty bioplynové stanice, které prioritně zpracovávají kejdu, chlévskou mrvu (řeší se tím problémy s dusíkem) a využívají odpadní teplo, ať již vytápěním v odchovnách prasat, kuřat, nebo třeba i v sušičkách dřeva. Naopak je pro nás nepřijatelný dnes mnohdy aplikovaný způsob, kdy prostřednictvím bioplynových stanic nedochází prioritně ke zpracování „odpadů“ ze zemědělství, ale bioplynové stanice jsou „krmeny“ kukuřicí z produkčních ploch.
Josef Stehlík, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR:
1) Osobně si myslím, že v příštím roce nedojde k žádnému velkému rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Vzhledem k tomu, že byla letos schválena novela zákona o podporovaných zdrojích energie, která výrazně omezuje podpory, očekávám v této oblasti setrvalý stav.
2) Do budoucna jako asociace prosazujeme, že by se měly budovat takové obnovitelné zdroje energie, které budou využity právě na daném statku. Pokud by to měly být nějaké zdroje, které budou vyrábět elektřinu do sítě, což jsou právě zemědělské bioplynové stanice, pak by jejich budování mělo být omezeno jen na jediný typ. Měla by to být zařízení, která budou navázána pouze na chov prasat. Bude to mít sice nějaké technologické omezení, ale půjde o ekologické zpracování této kejdy. Neměly by být podporovány bioplynové stanice, které využívají hovězí kejdu, ta patří na pole. Podmínkou by mělo být také využití tepla z kogeneračních jednotek.
Vladimír Stupavský, ředitel Klastru Česká peleta:
1) Je zřejmé, že určitá fáze cílené podpory rozvoje obnovitelných zdrojů končí. Začaly se objevovat širší souvislosti plošných a v některých případech příliš štědrých dotací, které vedly k razantnímu útlumu podpory pro nově vznikající zdroje. Poučení z toho je jasné: udržitelnosti oboru škodí jakékoliv větší výkyvy a nepředvídatelnosti ve financování, kterými bezesporu dotace jsou. V roce 2014 se budou především dodělávat již připravené projekty využívající OZE a důraz bude kladen na co nejlevnější vstupy (např. použití zbytkové namísto cíleně pěstované biomasy) a co nejvyšší využití vedlejší produkce, např. odpadního tepla.
Utlumena bude zcela jistě výstavba zemědělských bioplynových stanic větších výkonů, stejně jako bioelektráren. O fotovoltaických nebo větrných elektrárnách ani nemluvě. Očekávám postupný obrat, kdy se některé nové projekty již nebudou stavět na základě úspěšně získané dotace, ale na základě poptávky po využití přirozeně vznikající zbytkové biomasy nebo jiné suroviny v dané lokalitě. Z pohledu EU neočekávám útlum nových instalací OZE tak razantní jako V ČR.
2) Členové Klastru Česká peleta postavili svůj byznys na odvětví, které využívá přirozený odpad z pil a podobných provozů a reaguje na poptávku po kvalitních, efektivních a automatických zdrojích tepla využívajících lokální obnovitelné suroviny. Především však toto odvětví nezačalo profitovat na základě podpůrných dotací, ale v normálním tržním prostředí nabídky a poptávky. Dané legislativní a dotační „bouře“ se proto stability oboru nedotknou.*
Připravili Zuzana Fialová a Jiří Trnavský
Obrázek: K využití fotovoltaiky jsou vhodné zejména zemědělské stavby. Foto archiv/redakce
Celý článek je uveřejněn v časopise Energie 21 č. 6/2013.
