Obnovitelným zdrojům energie v Česku stále dominuje biomasa. Podle výpočtů asociace Bioenergy Europe na základě dat Eurostatu jsme 29. října 2020 v Česku oslavili Den bioenergetiky. Od tohoto dne do konce roku bude spotřeba energie symbolicky pokryta energií ze štěpky, pelet, dříví, slámy, bioplynu a biopaliv. A jaký může být vývoj v příštím desetiletí?
Výtah z rozhovoru, který vyšel v časopise Energie 21 č. 6/20.
Na současnost a budoucnost biomasy v našem energetickém mixu jsme se zeptali Ing. Jana Habarta, PhD., předsedy sdružení ČZ Biom – České sdružení pro biomasu a místopředsedy sdružení Komora OZE, ve kterém CZ Biom právě biomasu zastupuje.
Den Bioenergetiky byl letos v Česku o dva dny dříve, než loni. Znamená to, že začínáme více sázet na biomasu?
Letošní datum Dne bioenergetiky symbolicky odpovídá tomu, že na spotřebě energií v České republice se v roce 2020 jen bioenergetika podílí zhruba osmnácti procenty. Za mírným nárůstem oproti minulému roku stojí zejména instalace menších biomasových zdrojů a rozšiřování rozvodů tepla z již stojících výtopen, tepláren nebo bioplynových stanic.
Ale nejde o překvapení, na biomasu nejen Česko vsadilo mnohem dříve. Bioenergetika představuje asi 60 % energie z obnovitelných zdrojů v Evropské unii. V Česku je dominance biomasy ještě větší – na celkové obnovitelné energii se podílí 87 procenty. Hlavními důvody jsou hlavně naše tradice spalování palivového dříví přímo v domácnostech, početné obecní výtopny a teplárny a poměrně hustá síť bioplynových stanic. Když se tedy v Česku řekne „obnovitelné zdroje”, znamená to zatím hlavně bioenergetiku.
Ale je o co se opřít. Biomasa pomáhá nahrazovat staré uhelné kotelny nebo lokální kotle za moderní spalující dřevní pelety nebo štěpku, což výrazně snižuje znečištění ovzduší i produkci skleníkových plynů. Z důvodu růstu ceny povolenky na vypouštění emisí CO2 ze spalování uhlí přináší biomasa řadě tepláren výraznou úsporu, která se promítá v levnějším teplu pro domácnosti a podniky. Bioplynové stanice snižují emise skleníkových plynů využíváním pestré škály zemědělských komodit a bioodpadů a často stojí za ekonomickým rozvojem venkovských regionů. Dokáží také dodávat biometan, který je jako bioCNG ideální k dekarbonizaci dopravy a částečně i teplárenství.
O biometanu se mluví jako o nové šanci pro bioplynové stanice. Jak CZ Biom pomáhá tuto šanci využít?
Biometan se již delší dobu objevuje v našem vnitrostátním energetickém plánování jako hlavní způsob, jakým bude možné uhlíkově neutrální bioplyn využít i v teplárenství a pro dekarbonizaci dopravy jako pokročilé biopalivo. Biometan se bude vtláčet do plynárenské sítě, nebo používat jako bioCNG a bioLNG v osobní a hlavně hromadné a těžké nákladní dopravě. Na programu je i využití v říční dopravě a na železnici.
Současným majitelům bioplynek a novým investorům to skutečně nabízí novou šanci. Budou však muset umět bioplyn vyčistit až na biometan a případně i zkapalnit či stlačit pro využití v dopravě a v plynárenské soustavě. Našim úkolem je jim pomoci s přípravou – a to také děláme.
Především přinášíme aktuální informace a nabízíme poradenství a školení. Důležitým úkolem je sledovat legislativu a snažit se ji ovlivnit správným směrem. Biomasa a biometan se nyní řeší v projednávaných novelách zákona o podporovaných zdrojích energie a energetického zákona a částečně i v novele zákona o odpadech. Například v přípravě novely energetického zákona jsme se, kromě jiného, podíleli na návrhu kapitol o akumulaci a konverzi energie, které se významně týkají i výroby bioplynu a biometanu. V obou případech se totiž může jednat o zařízení Power-to-gas, aby se energie mohla uskladnit na dobu, kdy bude více potřeba. Může se tak pomoci i výrobě tzv. zeleného vodíku, který se buď bude uskladňovat pro přímé použití v průmyslu, nebo v kombinaci s biometanem použít k výrobě syntetického zemního plynu, který je svými parametry stejný jako zemní plyn a biometan. Také se nám podařilo prosadit několik významných zlepšení v postavení výrobce biometanu v rámci decentralizace sektoru plynárenství.
Sdružení CZ Biom je také účastníkem několika pracovních skupin, které se zabývají ozelenění plynárenství i dekarbonizací dopravy a kde můžeme prosazovat zájmy výrobců bioplynu. A k tomu ještě výhradně zastupujeme Českou republiku v evropské bioplynové asociaci European Biogas Association. To nám ukládá určité povinnosti, ale otevírá možnosti. Můžeme třeba snadněji získat informace z funkčních systémů v jiných zemích EU. Nebo společně více ovlivnit Evropskou komisi v nastavení nových cílů a pravidel.
Jedním z úkolů bioenergetiky je přispívat k udržitelnému rozvoji regionů. Jak se to projeví v zaměstnanosti?
V souvislosti s rozvojem bioenergetiky tempem, jaké do roku 2030 očekávají CZ Biom a Komora obnovitelných zdrojů energie, by v Česku mělo vzniknout a být zachováno přes osm a půl tisíce nových pracovních míst. To se již začíná naplňovat a potvrzuje se i starší odhad asociací z oboru, že nejvíc pracovních míst dává bioenergetika zejména v regionech, díky propojení s lesnictvím, odpadovým hospodářstvím a zemědělstvím.
U tepláren, výtopen a bioplynových stanic mají největší podíl na nových pracovních místech výroba a montáž technologie a stavební práce při budování zařízení. Zhruba čtvrtinu pak představují pracovní místa spojená s provozem těchto zdrojů: přímá obsluha, odborný servis a výroba paliva. V případě malých biomasových kotlů představuje nejvíce pracovních míst naopak výroba paliva a servis. A musím zdůraznit, že velkou výhodou pracovních míst v oblasti bioenergetiky je jejich stabilita i během krizí.
Připravil Jiří Trnavský
Obrázky:
Příkladem komplexního využití energie biomasy je projekt Zemědělského družstva Haňovice na Olomoucku. Foto archiv/Olomoucký kraj
Přijde mi, že o tomto odvětví lidé nemají moc ponětí, protože potom by se stále neptali, z čeho se bude energie vyrábět když nesvítí a nefouká. Tohle je podle mě odpověď, sám beru energie z OZE přes bezDodavatele a je to čistě právě z těchto zdrojů i když jde o mix veškerých OZE s naší lokality. Biomasa tu do budoucna má jistě své místo.