Na zemědělské a lesnické veletrhy Techagro a Silva Regina (Brněnské výstaviště 8. až 12. dubna 2018) obsahově navazuje veletrh Biomasa. V tomto ročníku ukáže zejména technologie pro energetické využití lesní a zemědělské biomasy. Doprovodné programy se však věnují i kvalitě zemědělské půdy a lesních kultur a dalším souvislostem.
Výtah z rozhovoru, který vyšel v časopise Energie 21 č. 2/2018
Využili jsme příležitosti a zeptali jsme se předsedy CZ Biom – Českého sdružení pro biomasu, Ing. Jana Habarta, Ph.D., jak vidí budoucnost bioenergetiky v kontextu českého zemědělství a lesnictví.
Jaký podíl má biomasa v energetickém mixu České republiky?
Biomasa má největší podíl na výrobě energie z obnovitelných zdrojů a jako celek stabilně roste jak v Evropě, tak u nás doma. Podle nejnovějších výpočtů Evropského sdružení pro biomasu činí podíl bioenergetiky v Česku na celkové spotřebě energie téměř 14 procent. Více než čtyři pětiny veškeré obnovitelné energie v naší zemi zajišťuje biomasa.
Svoji důležitou roli by měla bioenergetika plnit i do budoucna – šetřit peníze za dovozy fosilních paliv z ciziny a nabízet domácí alternativu českým obcím, které zejména v zimním období trápí znečištění ovzduší. A podobně jako dnes vytvářet podmínky pro navazující projekty, jako jsou například skleníky pro celoroční pěstování rajčat nebo bylinek v okolí bioplynových stanic, nebo vytápění zemědělských objektů pomocí kotlů spalujících slámu.
Důležitý je ekonomicko-společenský rozměr bioenergetiky. Využití biomasy přitahuje na venkov investice, dává lidem práci a zajišťuje péči o krajinu.
Existuje další energetický potenciál biomasy v zemědělství?
Naše zemědělství vždycky plnilo funkci producenta „energetické“ biomasy souběžně se zajištěním potravin. I nyní je tato funkce důležitá jak pro místní rozvoj, tak pro zachování správné funkce trhu s agrárními komoditami, a hodně záleží na postoji státu, jak tyto funkce bude mezi sebou balancovat. Přibližně třetinu orné půdy můžeme využít pro produkci energie v různých formách.
Určitým zklamáním je však rozvoj využívání rychlerostoucích dřevin. Od roku 2015 výměra plantáží stagnuje v důsledku zákazu výsadby na půdách I. a II. třídy ochrany. Výměra se stabilizovala na necelých třech tisících hektarech. Pozitivní je naopak vzrůstající povědomí o jejich pěstování i jako formy adaptace na změny klimatu, tedy předcházení vodní a větrné erozi, nebo význam plantáží pro ochranu biodiverzity v zemědělské krajině.
Pozornost bychom mohli obrátit i k potenciálu v oblasti spalování sena a slámy. Za předpokladu dostatečných skladovacích kapacit jde o velmi levné palivo. Zemědělci mohou dosáhnout na dotace na kotle a další vybavení, a k tomu ji zkombinovat s provozní podporou tepla z pevné biomasy.
Z biomasy se vyrábí i bioplyn a hovoří se o využití v dopravě …
Část bioplynu, kterou nebude účelné využít v bioplynové stanici při současném uplatnění elektřiny a tepla, lze použít i jinými způsoby. Je pak jen otázkou systému, jestli bude přínosnější jeho energii využít k tzv. špičkovací výrobě elektřiny do sítě, nebo ji akumulovat například v podobě biometanu.
V Česku se v nejbližší době zřejmě více prosadí úprava bioplynu na bioCNG. Provoz na CNG je emisně i ekonomicky zajímavý a nabídka dopravních prostředků dostatečně široká. BioCNG tak najde uplatnění například u podniků s rozvozem různých produktů, jako jsou pekárny, mlékárny, prádelny, výrobny krmiv nebo doručovací služby. Právě tyto služby jsou již dnes často obstarávány dopravou vozy s CNG pohonem. BioCNG také přináší výraznou úsporu emisí v dopravě a za současných podmínek je účinnější než elektromobilita.
Změní se významně legislativa pro regulaci a podporu biomasy?
V celé Evropské unii se nyní hraje o budoucnost rozvoje obnovitelných zdrojů po roce 2020. Je jasné, že s novými cíli by měly přijít i chytřejší systémy podpory budoucího rozvoje OZE.
Pokud bych měl shrnout naši pozici konkrétněji, pak společně s dalšími sektory sdruženými v Komoře obnovitelných zdrojů energie podporujeme alespoň 35% podíl OZE do roku 2030 a systém národních cílů, abychom se vyhnuli černým pasažérům. Pro Česko by to znamenalo minimálně 25 %.
Co se týče systému podpory, za nejlepší řešení považujeme obnovení podpory formou hodinového zeleného bonusu na elektřinu jako nástroje na podporu bioplynu a zachování provozní podpory tepla pro pevnou biomasu.
V Evropě se nyní hodně mluví o aukcích, ale my se domníváme, že nejsou nejlepším řešením pro menší a střední podniky, ale spíše pro energetické giganty.
Velmi dobrou podporou je také zelený bonus na biozemní plyn (biometan), který by motivoval bioplynové stanice vyrábět zemní plyn a využívat jej především v dopravě.
Co zajímavého nabízí CZ Biom v tomto roce?
V posledním roce nás velmi a stále zaměstnává problematika takzvané přiměřenosti podpory. Snažíme se ale hledět hlavně do budoucna s využitím současných zkušeností a zajímavého zázemí v podobě široké členské základny.
V letošním roce také opět nabízíme sérii úspěšných školení pro provozovatele bioplynových stanic, zdrojů na pevnou biomasu a kompostáren. Nejbližší kurz, věnovaný bioplynu, proběhne 25. až 27. 4. ve Výrovicích v Jihomoravském kraji a 9. až 11. 5. v Soběšicích na Plzeňsku. Díky podpoře z Programu rozvoje venkova je možné školení absolvovat zdarma. Kromě těchto školení se snažíme o šíření dobrého jména a hlavně neoddiskutovatelných přínosů OZE pro společnost. V rámci Komory OZE budeme i nadále spolupracovat nad smysluplným nastavením dalšího rozvoje odvětví v Česku.*
Připravil Jiří Trnavský
Obrázky:
Ing. Jan Habart, Ph.D.
Bioplynové stanice mohou vyrábět bioplyn i motorové palivo. Foto archiv/EnviTec Biogas
Potenciál je například v lokálním spalování sena a slámy. Foto archiv/Step Trutnov
