V Česku je asi dva a půl tisíce čistíren odpadních vod (ČOV). Jen necelá pětina však energeticky využívá bioplyn, který vzniká ve vyhnívacích nádržích při biologickém čištění odpadní vody. Jednou z nich je ČOV Česká Lípa. Bioplyn tam až dosud využívali k výrobě elektřiny a tepla. Nyní ověřují moderní technologie výroby biometanu pro dopravu a plynárenské sítě.
Výtah z článku, který vyjde v časopise Energie 21 č. 2/2020.
Biometan se v ČOV Česká Lípa vyrábí moderní metodou mebránové separace. Kompletní technologii dodala výzkumná společnost MemBrain, součást skupiny MEGA, a. s., ze Stráže pod Ralskem. Společnost MemBrain se podílí i na podobném projektu v Brně, který dokonce v roce 2019 zvítězil ve své kategorii v prestižní soutěži E.ON Energy Globe. Tam se u nás poprvé začal biometan z čistírenských kalů využívat ve formě bioCNG k pohonu autobusů městské hromadné dopravy. Provoz v České Lípě prokazuje, že technologie umí vyrobit palivo i pro osobní auta a plynárenskou síť měst a obcí.
Hlavní částí technologie jsou membránové moduly. Jsou vyplněny dutými polymerními vlákny, schopnými oddělit i jednotlivé molekuly různých plynů. Při výrobě biometanu membrány odstraňují ze vstupujícího bioplynu prakticky všechny plynné složky kromě metanu, který pak odchází jako tzv. retentát. Ostatní plyny odchází jako tzv. permetát, který se buď vypouští do ovzduší, nebo v případě souběžně fungující kogenerační jednotky se do ní mohou vrátit.
Celá technologie je součástí malé separační jednotky, která k provozu prakticky nevyžaduje obsluhu, tu zajistí dálkový přenos dat. V současnosti se biometan se přímo v jednotce stlačuje do tlakových lahví, nebo z výdejního termínálu tankuje do aut. V současnosti jsou CNG vozidla v ČR natolik rozšířena, že vyrobené palivo není problém prodat.
Obchodně zajímavé bude samozřejmě i vtláčení vysoce čistého biometanu do lokální sítě zemního plynu. V Česku funguje v současnosti přes pět set bioplynových stanic a čistíren odpadních vod, přičemž se předpokládá, že vzniknou další, které budou zpracovávat především komunální bioodpad. Důležité proto je, že novou membránovou separační jednotku lze bez problému integrovat i do stávajících bioplynových stanic, kde může pracovat buď společně s již zabudovanou kogenerační jednotkou, nebo samostatně.*
Gro (Zdroj: MemBrain)
Obrázky:
V ČOV Česká Lípa je separační jednotka umístěna pod vyhnívací nádrží. Foto archiv/MemBrain
Membránovou technologii lze integrovat i do stávajících bioplynových stanic. Zdroj: MemBrain
Separační jednotka se vejde do kontejneru a je prakticky bez přímé obsluhy. Foto Jiří Částka/MediaFoto.cz
