Biometanová stanice Krakořice mění hnůj na plyn

Zemědělství už dávno není jen o pěstování obilí a chovu dobytka. Moderní farmy dnes čelí zásadní otázce – jak udržet stabilitu podnikání v době, kdy se ceny komodit hýbou rychleji než burzovní indexy a ekologické nároky rostou každým rokem?

Společnost Paseka, zemědělská a.s., která hospodaří na 3000 hektarech půdy v podhůří Nízkého Jeseníku již našla odpověď: výrobu biometanu. V roce 2022 se rozhodla investovat do první zemědělské biometanové stanice postavené na zelené louce v České republice. Pro realizaci si vybrala spolehlivého a osvědčeného dodavatele – společnost agriKomp Bohemia, která má kontě přes 90 bioplynových stanic v ČR a více o sobě dala vědět loňským otevřením biometanové stanice Rakvice za účasti ministra životního prostředí Petra Hladíka.

Nová stanice

Stanice v Krakořicích nepřipojena do sítě největšího tuzemského dodavatele zemního plynu GasNet. V době útlumu, kdy v České republice nové bioplynové instalace téměř nevznikají, tak otevírá projekt Krakořice další kapitolu na cestě k udržitelnosti v sektoru zemědělských výroben plynu. Slavnostní otevření tohoto unikátního díla je plánováno na  19. 5.  za účasti ministrů.

Proměna střediska v Krakořicích

Historie střediska Krakořice (asi 3 km severozápadně od Šternberka v Olomouckém kraji), kde dnes stojí biometanová stanice, je jako učebnicový příklad proměn zemědělství v posledních dekádách.V 80. letech zde byl vybudován Společný závod odchovu jalovic (SZOJ) – projekt, který měl optimalizovat chov skotu pro několik zemědělských družstev. Bohužel, kvůli špatné konstrukci a vysokým provozním nákladům byl areál po 15 letech uzavřen. Následovala přestavba na chov prasat, která ale skončila v roce 2020. Důvod? Neudržitelné ceny krmiv a nízké výkupní ceny vepřového masa. A tak se firma ocitla na křižovatce: nechat areál chátrat, nebo najít nové využití? Rozhodnutí padlo jasné – biometanová stanice.

Z pěstitele manažerem

Zemědělství už dávno není jen o orání polí a chovu dobytka. Dnešní farmář musí být nejen pěstitel, ale i manažer, ekolog a inovátor. Každý kilogram biomasy má svou hodnotu, a pokud ho dokážeme proměnit v energii, přestává být odpadem a stává se cenným zdrojem. Klíčová je technologie, která už dnes funguje a dává ekonomický smysl.

Jak biometanová stanice funguje?

Každý den zpracováváme stovky tun biomasy, které se mění v čistou energii.

Vstupní suroviny:

• Hnůj a podestýlka ze živočišné výroby
• Nedožerky a skrývky siláží
• Řepné řízky a kukuřičná siláž

Proces výroby:

Anaerobní fermentace – mikroorganismy rozkládají organickou hmotu a vytváří bioplyn.

Čištění na biometanovou kvalitu – odstranění CO₂ a síry.

Vtláčení do plynárenské sítě – plnohodnotná náhrada zemního plynu.

Vedlejší produkty:

Digestát – kapalné organické hnojivo pro pole.

Separát – pevné hnojivo, které nahrazuje chlévskou mrvu.

Spolupráce s experty

„Biometanová stanice není jen o myšlence. Potřebovali jsme technologického partnera, který má zkušenosti a know-how. Volba padla na agriKomp Bohemia, společnost s dlouholetou praxí v bioplynových a biometanových projektech v celé Evropě,“ vysvětluje Lenka Krasulová z Paseka, zemědělská a.s. Díky této spolupráci byl projekt technologicky spolehlivý (využití osvědčených komponent s dlouhou životností), efektivní v provozu(maximální využití vstupních surovin) a ekonomicky životaschopný, prostřednictvím správně nastaveného modelu výkupu biometanu.

Výzvy a realita

Žádný velký projekt se neobejde bez výzev. S čím jsme se museli vypořádat? V prvé řadě to byly nejasné podmínky výkupu biometanu – biometanová legislativa se teprve formuje a chybějí jasná pravidla. Dále jsme řešili logistiku svozu surovin, která vyžadovala optimalizaci dopravy materiálů mezi středisky. V neposlední řadě to bylo vybudování nových silážních žlabůa zajištění dostatečné kapacity pro fermentaci.Ale i přes tyto překážky dnes stanice funguje na plný výkon a přináší stabilní výsledky.

Postavení biometanu

V evropském kontextu je Česko zatím menším producentem biometanu, zatímco lídry v této oblasti jsou například Německo, Francie nebo Velká Británie. Biometan potřebuje na trhu silnější postavení, aby mohl plně využít svůj potenciál. V České republice je doposud jedenáct biometanových stanic, přičemž výroba biometanu byla zahájena v roce 2019 (v roce 2024 se výroba biometanu v ČR pohybovala kolem 7 mil. m³). Podle evropských statistik je v celé Evropě v současné době více než 1550 biometanových stanic.

Biometan: Budoucnost energetiky

Pokud má české zemědělství přežít další dekády turbulentních změn, musí se stát multifunkčním odvětvím – produkce potravin, ochrana krajiny a výroba energie musí jít ruku v ruce. Biometanové stanice, jako ta v Krakořicích, ukazují, že budoucnost není jen o dotacích, ale o chytrém a promyšleném hospodaření se zdroji. Biometanové stanice představují významný přínos pro ochranu životního prostředí, udržitelné zemědělství a energetickou soběstačnost. Až se biometanová legislativa vyjasní, další farmy půjdou touto cestou. Dnes už biometan začíná proudit do plynárenské sítě společnosti GasNet a my jsme o krok blíže k udržitelnější a energeticky soběstačné budoucnosti. Toto rozhodnutí bylo správné, neboť biometan je nejen udržitelnou energií, ale i klíčem k budoucnosti zemědělství.

HLAVNÍ TECHNICKÉ KOMPONENTY STANICE

• KGJ agriKomp BGA 136 o výkonu 250 kW_el. / 265 kW_tep.
• Čisticí jednotka agriPure V2 500 – kapacita 500 Nm³/h
• Vtláčecí jednotka – napojení na VTL plynovod GasNet 1,097 km

Další infrastrukturní prvky

• Vstupní jímka na tekuté suroviny 13/6 m
• Silážní žlab o kapacitě 33 000 m³
• Fermentory (2 x 22/6 m)
• Dofermentor 22/6 m
• Koncový sklad digestátu 36/8 m

Zajištění provozu a údržby

• Automatizovaný řídicí systém sleduje všechny klíčové parametry provozu
• Pravidelná údržba hlavních technologických komponent zajišťuje vysokou efektivitu

Ondřej Přidal a Lenka Krasulová, Paseka, zemědělská a.s., Zuzana Pěkná, agriKomp Bohemia s.r.o.

Článek najdete ve druhém čísle Energie 21 v rubrice Téma*