Bionafta neprospívá produkci řepky v Evropské unii

Mnoho lidí se domnívá, že bionafta, jako nová možnost využití rostlinných tuků, zvyšuje i ceny řepky olejky. Naše přesvědčení je ale přesně opačné: Bionafta řepce příliš nepropívá, ba právě naopak. Vysvětlení lze najít vyhodnocením známých faktů a statistik.

Země Evropské unie ročně spotřebují kolem 28 mil. tun rostlinných a živočišných tuků. Z vlastních zdrojů pochází asi 18 mil. tun. Z toho se asi 12 mil. tun získá z domácí rostlinné produkce, tj. zejména z řepky olejky, slunečnice, oliv, okrajově ze sóji a částečně i z bavlníku. Mimo to přibližně 2 mil. tun oleje v Evropě vyrobíme z dovozových sójových bobů.

Přechod na bionaftu přivítaly všechny velké tukové závody i mnoho dalších podnikatelů. Získali totiž nadhodnotu, kterou platí buď motorista za nejméně o sto procent dražší tzv. eklologický (metylesterov) přídavek v drahé naftě, nebo to „uhradí“ dotační systém z peněz daňových poplatníků. Největší profit pochází z potravinářských tuků.

Tuky jako hlavní faktor chutnosti lidské stravy nechávají dynamikou každoročního přírůstku produkce za sebou všechny jiné komodity: obiloviny, cukrodárné plodiny, zeleninu, ovoce i hlíznaté plodiny. Velmi reálně, někdy kolem roku 2015-2020, se dá čekat i přímý útok na řepku.

Hlavním konkurentem řepky bude palma olejná. Vyprodukuje z hektaru asi 3,5x více tuků, než vyprodukuje řepka v EU. Na záchranu je čas ještě asi 10 let – a dá se tedy udělat hodně. Především je třeba si uvědomit, že extrémy, jako například finanční podpora výroby bionafty z řepkového oleje, řepce ve skutečnosti škodí. Navíc ekologický přínos této bionafty je v celoevropském „mixu“ poměrně malý.

Celý článek je otištěn v čísle 1/09 časopisu Energie 21.

Autor: Prof. Jan Vašák, CSc., Ing. David Bečka, Ph.D., ČZU v Praze