Ve Vyškově se konala konference Bioplyn a legislativa 2024, která se zaměřila na aktuální výzvy a příležitosti v oblasti bioplynu a související legislativy. Konferenci, kterou již tradičně organizovalo sdružení CZ Biom, přivítala odborníky z oblasti energetiky, zemědělství, průmyslu a legislativy, kteří diskutovali o všech klíčových tématech.
Diskuze se kromě jiného zaměřila na možnosti rozvoje a podpory řízení flexibilní výroby elektřiny z bioplynu, což pomůže rozvoji fotovoltaických (FVE) a větrných elektráren (VTE), jejichž výroba kolísá v závislosti na počasí. Byl rovněž prezentován aktuální stav a perspektivy jejich integrace do energetického mixu.
Aktuální situace ukazuje, že Česká republika plní cíle v oblasti produkce biometanu pouze z 5 %, byť jsou v Česku pro jeho využití téměř ideální podmínky. Přitom může biometan nahradit zemní plyn. Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom, to komentuje slovy: „Pokud chce stát skutečně nahradit zemní plyn udržitelným biometanem, je třeba s podporou biometanu trochu přidat.“ Experti se zabývali překážkami v podpoře tohoto zdroje energie a navrhovali konkrétní kroky ke zvýšení využití biometanu. Od roku 2019, kdy bylo uvedeno do provozu první zařízení, se k roku 2024 tento počet rozrostl na pouhých devět zařízení s vykázanou roční produkcí kolem 7,6 mil. m3. V roce 2030 přitom bude možné vyrobit více než 700 mil. m3 biometanu ze surovin, které splňují kritéria udržitelnosti. Podle Štěpána Chalupy z Komory obnovitelných zdrojů energie jsou bioplyn a biomasa regulovatelné a mohou tak podporovat každý obnovitelný zdroj.
Výrobci jsou sami motivováni k tomu, aby maximálně využívali lokálně dostupné pokročilé suroviny (odpady a zbytky). „Odpady se kombinují s pěstovanými plodinami, které přinášejí pestrost do osevního postupu a krajiny. Odvrácenou stranou mince jsou ale nemalé výrobní a provozní náklady s tím spojené, protože využitelných odpadů je nedostatečné množství,“ doplňuje Jan Habart.
Téma KVET bylo dalším důležitým bodem programu. Účastníci debatovali o výhodách a výzvách spojených s kogenerací, která přináší efektivnější využití energetických zdrojů. Z debaty vyplynulo, že k rychlejšímu rozvoji oboru v České republice by mohlo přispět obnovení podpory kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) z roku 2013 pro malé bioplynové stanice (BPS), což je již několik let zásadním tématem pro celý obor.
Tyto stanice byly spuštěny po tzv. solárním boomu, tedy v době, kdy stát omezoval rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE). V této atmosféře byl novelizován zákon o podporovaných zdrojích tak, že se podpora již nepočítala podle diskontované návratnosti (tedy včetně přiměřeného zisku), ale podle prosté návratnosti, která znamená návrat vložených prostředků bez jakéhokoli zhodnocení. Jako kompenzace byl provozovatelům nabídnut příspěvek na KVET, který dorovnával snížení podpory. Obě podpory se kombinovaly a provozovatelé byli motivováni investovat do technologií na využití tepla, například do teplovodů, které dnes vytápějí obce.
Poskytování příspěvku na KVET však bylo od 1. ledna 2023 zastaveno a ERÚ jej přestal vyplácet. S ohledem na vysoké ceny energie bylo toto zastavení podpory pro rok 2023 pochopitelné. Nicméně ceny elektřiny se pro rok 2024 výrazně snížily, aniž by se podpora obnovila. Bez příspěvku KVET je provoz bioplynek a tepláren postavených v roce 2013 velmi obtížný. V letošním roce alespoň spustilo Ministerstvo průmyslu a obchodu novou podporu pro biometanové stanice, tzv. zelený bonus na biometan.
Malé bioplynové stanice mají potenciál významně přispět k decentralizované výrobě energie. Adam Moravec, vedoucí bioplynové sekce sdružení CZ Biom, seznámil účastníky s přehledem aktuálních legislativních podmínek a praktických zkušeností z provozu těchto zařízení. Odborníci netrpělivě očekávají novelizaci zákona, což je připravovaný balíček Lex OZE III, a věří, že podmínky podpory budou lepší, než byly doposud, a že podpora nebude pokračovat ve své bilanci čtyři podpořené projekty za osm let. Odborná veřejnost očekává, že podpora pro malé bioplynky bude zavedena znovu od roku 2025.
V Česku jsou stále tisíce farem, které svou produkcí vedlejších zemědělských produktů nebyly zajímavé pro výstavbu BPS v dřívějších dobách levné energie. Nyní je situace jiná a vzniká prostor pro malá zařízení. Další nadstavbou malých bioplynek by mohlo být zapojení do energetické komunity, kde by bioplynka mohla tvořit vyrovnávání rozdílu mezi spotřebou a výrobou např. z FVE v rámci komunity. Nevýhodou malých BPS je poměr ceny a výkonu. Odborníci se shodli na tom, že velkou překážkou rozvoje malých BPS je nestabilita současné legislativy. Naopak velkou výhodou je místní soběstačnost malých BPS, které dokážou využít lokálně dostupnou biomasu či odpady. Adam Moravec k tomu dodává: „Obor bioplynu je dobře zaběhnutý sektor energetiky. Dokáže nabídnout značný rozvoj, a to ve flexibilitě i biometanu. Stále se však potkáváme s dalšími a dalšími komplikacemi, a přitom bychom mohli nabídnout vyšší efektivitu a úsporu nákladů na poskytování služeb výkonové rovnováhy nebo provozní podpory. Bez bioenergetiky si lze jen těžko představit další navyšování výkonu intermitentních zdrojů a pokračovat v dekarbonizaci energetiky.“
Ašr (Zdroj: CZ Biom)*
