Nezanedbatelným podílem zhruba 23 % se na výrobě elektrické energie z obnovitelných zdrojů v ČR podílejí bioplynové stanice (BPS). Ročně vyprodukují asi 2526 GWh. Aktuálně se zde nachází téměř 580 BPS. Řada z nich byla postavená v období dotačního boomu kolem roku 2011, kdy vznikl v ČR rekordní počet více než stovky staveb.
Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 2/2021.
Se zastaráváním technologií a možnostmi nových řešení na trhu, které stanicím dokážou výrazně zoptimalizovat provoz, se očekává jejich modernizace. BPS aktuálně tíží především dva faktory. Prvním je poruchovost technologie, kdy každý den neplánované odstávky stojí provozovatele statisíce korun, druhým vlastní vysoká spotřeba elektrické energie.
Proč?
Po roce 2010 rostly v ČR s významnou podporou dotací BPS jako houby po dešti. Tuzemské firmy tehdy ještě nebyly na dodávku technologií zdaleka tak připravené jako dnes. Proto měla většina stanic zahraniční technologie. V mnoha případech šlo o dodavatele, kteří po uplynutí záruční doby nebyli až tak vstřícní realizovat servis v minimálním čase, nebo dokonce zanikli. Také cizojazyčná dokumentace i komunikace obecně ztěžovala situaci provozovatelům. Spojením těchto okolností vyvstal vážný problém se servisem BPS.
„To jsme například řešili v roce 2018 u stanice na Příbramsku, kde jsme po bývalém zahraničním dodavateli nahrazovali poruchový řídicí systém českým systémem SandRA. Provozovatel také oceňoval naše zázemí, díky němuž garantujeme servis v řádu hodin,“ říká Václav Janoch, ředitel divize Smart systémy společnosti ZAT, která se na trhu dodávek řídicích systémů pro energetiku a průmysl pohybuje téměř 60 let.
Optimalizace snižuje náklady
Vzhledem k tomu, že řada provozovatelů BPS aktuálně ukončuje splácení úvěrů, nastává období, kdy mohou alokovat prostředky na snížení nákladů, a tím i zvýšení zisku. Na co se konkrétně zaměřit? Každá stanice je unikátní, a proto je vždy nutná důkladná vstupní analýza.
„U většiny bioplynových stanic, kde se snaží o zefektivnění výroby elektřiny, často řešíme problémy s nevhodně nastavenou technologií dávkování, čerpání a míchání, což jsou jedny z nejdůležitějších částí technologie,“ podotýká Karel Srb z firmy AGETE, která zajišťuje servis, poradenství a dodávku náhradních dílů pro více než 60 BPS v ČR.
Tyto parametry bývají často nastavené již od původního dodavatele řídicího systému a obvykle není možné je z pozice obsluhy upravit. „To je zvlášť markantní při změně vstupních surovin, kdy se obsluha stanice často trápí právě s dávkováním. Jeho optimalizací a vhodným nastavením může provozovatel ušetřit nemalé finanční prostředky,“ upozorňuje Karel Srb.
Zajištěná budoucnost
Dalším bonusem ve vývoji nových technologií pro zvýšení efektivity BPS je možnost využití nových IoT technologií pro bezdrátový sběr, přenos a analýzu dat. Podle Václava Janocha mohou provozovatelé například sledovat chod souvisejících technologií, hladiny ve vzdálených nádržích nebo zabezpečení areálu, a získat tak centralizované informace dostupné jak na operátorském stanovišti, tak popřípadě v tabletu či chytrém telefonu.
Častým důvodem k oddalování modernizace, která vede k optimalizaci nákladů, je také obava z odstávky provozu. Podle Karla Srba jsou dnes dodavatelé schopni realizovat výměnu celých míchadel, čerpadel, úpravy bioplynu nebo celého systému dávkování včetně řídicího systému při zachování základních funkcí BPS s minimalizací dopadů na ekonomiku, například při plánované odstávce provozu.
„Podstatným faktorem pro zajištění plynulého provozu stanice je rychlost servisního zásahu, kvalita komponentů s vysokou spolehlivostí a také jejich dostupnost, kterou jsme schopni zaručit díky skladu náhradních dílů v České republice. Pro časovou úsporu je výhodné propojení dodavatelů strojní a elektro části,“ doplňuje Václav Janoch.
Se zvyšujícím se tlakem na podíl obnovitelných zdrojů při produkci energií mají BPS svou budoucnost jistou. V současné době je sice v ČR jejich naprostá většina technologicky vybavená k produkci elektrické energie, aktuálně se ale řeší možnosti úpravy i na jiný koncový produkt.*
-jak-
(Zdroj: ZAT)
Obrázky:
1:
Plynojem bioplynové stanice Zemědělského obchodního družstva Mrákov, okres Domažlice Foto Kateřina Konopásková
2:
Kogenerační jednotka slouží pro efektivní kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla Foto Kateřina Konopásková
3:
Pohled na technologii krmení BPS ZOD Mrákov Foto Kateřina Konopásková
4:
Technologie tepelného hospodářství je důležitou součástí stanice Foto Kateřina Konopásková
