Bioplynovou stanici lze provozovat i bez kukuřice

Když se vysloví jméno obce Dolní Dvořiště, většině z nás se vybaví frekventovaný přechod k našim jižním sousedům, do Rakouska. Jenže i v místních podmínkách, kdy pole jsou většinou v nadmořských výškách mezi 550 a 800 metry nad mořem, hospodaří zemědělci. Jedním z takových podniků je rovněž AGRO SVOBODA s. r. o., která provozuje i bioplynovou stanici.

Redaktor týdeníku Zemědělec, Zdeněk Makovička, se v rozhovoru se synem majitele rodinné společnosti, Ing. Pavlem Svobodou ml., zajímal o to, jak v malebné krajině šumavského venkova zvládají hospodařit. A řeč byla také o jejich bioplynové stanici. Přinášíme výtah z tohoto rozhovoru.

Kolik hektarů obhospodařujete a co pěstujete?

Na výměře zhruba 1500 hektarů máme jen 120 hektarů orné půdy, na které pěstujeme tržní obiloviny. Osevní sled proto přerušujeme meziplodinami, hlavně hořčicí. Důvodem, proč děláme obiloviny je také to, že díky tomu získáme potřebnou slámu pro masný skot na zimu. Vzhledem k tomu, že jsme ze sta procent v certifikovaném systému ekologického zemědělství, jsme zrušili roštové ustájení a tím pádem i kejdové hospodářství. Zbytek z naší výměry tvoří pastviny a trvalé travní porosty.

Jaká je historie vaší bioplynové stanice?

Naše zemědělská bioplynová stanice se nachází v obci Věžovatá Pláně, která je od hlavního střediska vzdálená asi 20 km. Získali jsme ji tak, že v roce 2019 se společnost rozšířila nakoupením stoprocentního obchodního podílu ve firmě AGROMACH, s. r. o. Tehdejší majitel už nechtěl dál podnikat, doslova ho štvala byrokratická náročnost a nekonečné, stále se opakující kontroly. Její výkon je 500 kWh, přičemž hlavní současnou vstupní surovinou je travní, vojtěšková a žitná senáž. V rámci pravidel ekologického zemědělství také naše bioplynová stanice pracuje v tzv. biokvalitě.

Zvládáte výrobu bioplynu i bez kukuřice?

Obecně se traduje, že provozovat bioplynovou stanici bez vsázky kukuřičné siláže je téměř nejde, ale jde to, byť to má svá úskalí. Osobně nejsem zastánce pěstování biomasy pro tyto účely. Vybudovat bioplynku jen pro to, aby se nakrmila kukuřicí, které se na tyto účely spotřebuje pomalu hektar denně, mi přijde environmentálně krátkozraké. To se ta nafta místo do traktorů a řezačky může rovnou nalít do dieselagregátu.

Náš přístup je jiný, nejdříve se snažíme zajistit krmení pro krávy na zimu, a co zbude, jde do bioplynky. Například loni se z druhých sečí už moc neurodilo, krmení moc nezbylo, takže toto zařízení běželo od podzim a až do letošních senáží jen na jednu z dvou kogeneračních jednotek Schnell/Scania, u nás přednost dostala zemědělská výroba.

JiT (Zdroj: Zemědělec)

Důležitou součástí vstupní suroviny do bioplynové stanice je kvalitní travní senáž. Foto archiv/Agro Svoboda