Bude se výroba biopaliv první generace rozvíjet i nadále za stávajících podmínek – to je otázka, na kterou by do poloviny letošního roku měla odpovědět Evropská komise. Do té doby by měla vydat zprávu, v níž zhodnotí nebezpečí vedlejších dopadů produkce biopaliv na změny ve využití půdy a popřípadě navrhne cesty, jak tyto dopady omezit.
Evropská komise slíbila hodnocení dopadů biopaliv ve svém sdělení vydaném na konci loňského roku. Reagovala tak na různé zprávy výzkumných institucí i ekologických organizací, které dokládají, že kvůli zvyšující se poptávce po těchto zdrojích obnovitelné energie na ornou půdu mění cenné porosty s velkou schopností vázat vzdušný oxidu uhličitý, tedy například lesy, mokřady či stepi.
Platná legislativa
Závazné cíle v používání energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020 stanovila pro Evropskou unii směrnice Evropské komise č. 28/2009. Podle ní by měl do roku 2020 dosáhnout podíl energie z obnovitelných zdrojů v unii 20 procent a deset procent by měl činit podíl této energie (včetně energie z biopaliv) v silniční dopravě a pohonu mobilních strojů. Další směrnice komise (č. 30/2009) stanovila, že skleníkové plyny produkované v dopravě se musí do roku 2020 celkově v unii snížit o šest procent. Směrnice uvádí i kritéria udržitelnosti, mimo jiné určuje, že biopaliva, která se do uvedeného podílu započítají, musí během svého životního cyklu (tedy počínaje výrobou surovin) uvolnit ve srovnání s tradičními fosilními pohonnými hmotami minimálně o 35 procent méně skleníkových plynů. Tento požadavek směrnice postupně zpřísňuje - v roce 2017 se emise musí snížit nejméně o 50 procent a v roce 2020 minimálně o 60 procent. Suroviny pro biopaliva se také podle směrnice nesmějí pěstovat na půdě vzniklé vyklučením lesů či likvidací jiných ekosystémů. Směrnice tedy požaduje, aby se suroviny pro biopaliva nepěstovaly na nově zorané půdě.
Tyto podmínky však platí jen pro biopaliva používaná v Evropské unii. I kdyby se staly celosvětově závaznými, existuje obava, že suroviny pro biopaliva by vytlačily z orné půdy plodiny potřebné pro produkci potravin a krmiv. Aby se uspokojila poptávka po potravinách a krmivech, která vzhledem k rostoucímu počtu obyvatel světa a životní úrovni v některých lidnatých zemích bude stále stoupat, bude nutné získat další ornou půdu. Tím se zničí ekosystémy důležité pro pohlcování oxidu uhličitého.
Je zajímavé, že legislativní požadavky na biopaliva opomíjejí důležitý faktor bilance energie spotřebované na jejich produkci (což je prakticky energie z fosilních zdrojů) a energie z vyrobených biopaliv uvolněné. Přitom je třeba stejně jako u emisí vzít v úvahu produkci biopaliv od výroby jejich surovin, tedy prakticky od zorání pole před zasetím příslušných plodin. U biopaliv z některých zdrojů se totiž výsledek této bilance pohybuje velmi blízko poměru jedna ku jedné, což znamená, že z dodané energie z fosilních zdrojů se vyrobí prakticky stejné množství energie ze zdrojů obnovitelných.
Zatím nejednoznačné výsledky
Zprávy o dopadu biopaliv na změnu ve využití půdy, které se postupně objevovaly v poslední době, docházejí ke svým závěrům na základě různých modelů. Proto jsou také jejich výsledky odlišné. Komise uznává, že nepřímé dopady na využití půdy způsobené produkcí biopaliv mohou omezit úspory emisí skleníkových plynů s nimi spojené. Pokud by totiž kvůli produkci surovin pro potraviny nebo krmiva bylo nutné získat další ornou půdu na úkor přírodních ekosystémů, které jsou schopné poutat oxid uhličitý, byla by vykázaná úspora emisí používáním biopaliv nižší, než s jakou se dnes počítá.
Na druhou stranu však komise upozorňuje, že používané modely vycházejí z různých podmínek a docházejí k odlišným výsledkům. Například nepřímé dopady ve využití půdy vycházejí podle modelů v rozmezí 223 až 743 tisíc hektarů nově zorané půdy na jeden milion tun ropného ekvivalentu (Mtoe) u bioetanolu používaného v Evropské unii. Odhady pro bionaftu se pohybují mezi 242 a 1928 tisíci ha/Mtoe.
Modely odhadovaly také nárůst emisí způsobený změnou ve využívání půdy. I tady výsledky kolísají ve velkém rozmezí. Například pro bioetanol z kukuřice odhadují nárůst v rozsahu 21 až 156 gramů emisí skleníkových plynů na megajoule (MJ) energie. Pro bionaftu ze sóji jde o 54 až 270 g/MJ.
Jak dopadly konzultace
Evropská komise využila ve svém sdělení také výsledky z veřejné konzultace. Šlo o odpovědi zhruba dvou typů. Kritika zpráv o možných nepříznivých dopadech biopaliv zaznívala zejména z průmyslu, zemědělských organizací a ze zemí Jižní a Severní Ameriky. Podle ní nejsou zprávy důvěryhodné a současný přístup k biopalivům první generace není třeba měnit. Naopak například ekologické organizace a zástupci z průmyslu, který biopaliva nevyrábí, tvrdí, že je třeba daný problém řešit. Chtějí, aby se emise skleníkových plynů spojené se změnou využití půdy započítaly do sumy emisí spjatých s celým životním cyklem biopaliv (od zpracování půdy pro jejich suroviny až po spálení v motoru).
Komise slibuje, že do půl roku vydá zprávu, v níž reálně posoudí dopady biopaliv na změny ve využití půdy. Zároveň, pokud to bude třeba, chce navrhnout potřebné legislativní změny, které by produkci biopaliv usměrnily. „Musíme zajistit, že biopaliva, která podporujeme, přinášejí opravdu jasné úspory emisí skleníkových plynů,“ prohlásila k tomu komisařka pro klimatické změny Connie Hedegaardová. I v oblasti biopaliv je podle ní třeba se řídit zásadou předběžné opatrnosti.
Do července letošního roku by tedy mělo být zřejmé, jak se bude unie k biopalivům první generace nadále chovat. Ve svém sdělení uvedla tyto možnosti:
Výhled ve výrobě biopaliv
Pokud by nedošlo k žádné změně přístupu Bruselu k biopalivům první generace, tedy bioetanolu a bionaftě vyráběným ze zemědělských surovin shodných se surovinami pro potraviny a krmiva, pak by jejich produkce měla do roku 2020 nadále růst. Předpokládá to výhled situace na zemědělských trzích, který komise zveřejnila v prosinci. Výhled počítá s tím, že energie z biopaliv v dopravě dosáhne v roce 2020 až 8,5 procenta. Z toho sedm procentních bodů by mělo připadnout na biopaliva první generace a 1,5 procentního bodu na biopaliva druhé generace, která by se podle komise měla objevit na trhu až po roce 2015. Zpráva komise tvrdí, že biopaliva druhé generace nebudou mít žádný dopad na změnu ve využití půdy. (Otázkou bude – stejně jako v případě biopaliv první generace – energetická bilance porovnávající energii z fosilních zdrojů potřebnou pro jejich produkci s energií, kterou poskytnou.)
Podle odhadu komise by podíl bioetanolu ve spotřebovaném benzínu v EU měl v roce 2020 činit 9,2 procenta. Podíl z bionafty by ve spotřebované motorové naftě měl dosáhnout 8,2 procenta. Zatímco dnes ve spotřebě biopaliv v unii dominuje bionafta, za deset let by naopak měl převažovat bioetanol. Produkce bioetanolu by se měla během následující dekády zvyšovat. Růst se urychlí po roce 2012. Poroste pravděpodobně i import, který během následujících let podle odhadu překročí 40 procent spotřeby. Hlavními surovinami pro bioetanol by měla zůstat pšenice (ta zejména v krátkodobém výhledu) a kukuřice. Výroba z cukrovky poroste jen minimálně.
Brusel předpokládá, že se bude zvyšovat i výroba bionafty, ale pomaleji než bioetanolu. Upozorňuje, že kromě domácích surovin, tj. zejména řepky, se k její produkci používá velký podíl dovážených rostlinných olejů. I tento fakt bude růst její výroby v unii brzdit.
Tab. 1 – Odhad vývoje spotřeby biopaliv v EU
|
|
2008 |
2009 |
2010 |
2015 |
2020 |
|
Minimální podíl biopaliv v celkem spotřebovaných pohonných hmotách (%) |
1,9 |
2,3 |
2,8 |
6,4 |
8,5 |
|
Minimální podíl biopaliv první generace ve spotřebovaných pohonných hmotách (%) |
1,9 |
2,3 |
2,8 |
6,4 |
7,0 |
|
Minimální podíl biopaliv druhé generace ve spotřebovaných pohonných hmotách (%) |
0 |
0 |
0 |
0 |
1,5 |
|
Spotřeba benzínu (mil. l) |
110 957 |
96 783 |
106 217 |
111 314 |
112 734 |
|
Spotřeba nafty (mil. l) |
118 894 |
104 675 |
114 016 |
119 145 |
120 525 |
Zdroj: Evropská komise
Tab. 2 – Předpověď pro trh s biopalivy pro EU pro roky 2009 až 2020 (mld. l)
|
|
2009 |
2010 |
2011 |
2012 |
2013 |
2014 |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
|
Využitelná produkce |
15,3 |
15,9 |
16,5 |
17,0 |
18,2 |
20,0 |
22,3 |
24,4 |
26,3 |
28,3 |
30,9 |
34,2 |
|
z toho etanol |
5,7 |
6,1 |
6,3 |
6,4 |
7,1 |
8,4 |
10,0 |
11,5 |
12,7 |
13,9 |
15,4 |
17,2 |
|
z toho druhé generace |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0,2 |
0,4 |
0,8 |
1,6 |
3,0 |
|
bionafta |
9,6 |
9,8 |
10,2 |
10,6 |
11,1 |
11,6 |
12,2 |
12,9 |
13,6 |
14,4 |
15,5 |
17,1 |
|
z toho druhé generace |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
0,3 |
0,5 |
1,1 |
2,1 |
4,0 |
|
Spotřeba |
17,1 |
18,8 |
20,1 |
22,8 |
25,2 |
28,3 |
31,5 |
34,7 |
37,3 |
39,8 |
41,6 |
42,7 |
|
z toho etanol |
7,1 |
7,8 |
9,1 |
11,1 |
12,5 |
13,8 |
15,5 |
17,9 |
19,8 |
21,5 |
22,1 |
21,8 |
|
bionafta |
10,0 |
11,1 |
11,0 |
11,7 |
12,7 |
14,5 |
16,0 |
16,8 |
17,5 |
18,4 |
19,5 |
20,9 |
|
Ostatní využití pro etanol |
2,4 |
2,4 |
2,4 |
2,4 |
2,5 |
2,5 |
2,5 |
2,5 |
2,5 |
2,5 |
2,5 |
2,5 |
|
Podíl energie |
2,3 |
3,1 |
3,4 |
4,0 |
4,7 |
5,5 |
6,2 |
6,8 |
7,3 |
7,8 |
8,2 |
8,5 |
|
z toho etanol |
2,3 |
2,6 |
3,3 |
4,3 |
5,0 |
5,6 |
6,5 |
7,8 |
8,7 |
9,6 |
9,9 |
9,8 |
|
bionafta |
4,1 |
4,4 |
4,4 |
4,6 |
4,9 |
5,5 |
6,0 |
6,3 |
6,6 |
6,9 |
7,3 |
7,9 |
|
Čistý obchod |
–1,9 |
–2,9 |
–3,6 |
–5,8 |
–6,9 |
–8,3 |
–9,3 |
–10,3 |
–11,0 |
–11,6 |
–10,7 |
–8,4 |
|
z toho etanol |
–1,4 |
–1,7 |
–2,8 |
–4,7 |
–5,4 |
–5,4 |
–5,5 |
–6,4 |
–7,1 |
–7,6 |
–6,7 |
–4,6 |
|
bionafta |
–0,5 |
–1,3 |
–0,8 |
–1,1 |
–1,5 |
–2,9 |
–,8 |
–3,9 |
–3,9 |
–4,0 |
–4,0 |
–3,8 |
Zdroj: Evropská komise
Libuše Alterová
Celý článek je uveřejněn v čísle 1/2011 časopisu Energie 21.
