Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřil podporu na snížení energetické náročnosti bytových domů za období 2015 až 2020. Z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a programu Nová zelená úsporám šlo na tato opatření přes 3,9 miliardy korun z prostředků EU i ze státního rozpočtu. To ale představuje jen zhruba jen třetinu peněz vyčleněných na tuto podporu.
Informace vyšla v časopise Energie 21 č. 6/2021.
Opatření na snížení energetické náročnosti bytových domů, jako jsou zateplení, výměna oken nebo výměna zdrojů tepla, financuje Ministerstvo pro místní rozvoj z peněz EU prostřednictvím IROP. Další peníze, a to ze státního rozpočtu, rozděluje Ministerstvo životního prostředí (MŽP) z programu Nová zelená úsporám. V kontrolovaných letech vyčlenily oba resorty na tato opatření celkem 12,9 miliardy korun. Do konce roku 2020 ale vyplatily jen zhruba třetinu.
U IROP měly plánované úspory dosáhnout 3,1 PJ, ve skutečnosti ale dosáhly jen 1,3 PJ, tedy 41 %. U programu Nová zelená úsporám se z plánovaných 2,8 PJ podařilo ve skutečnosti ušetřit jen 0,4 PJ, tedy 13,5 %. To, že se nedaří plnit cíle při snižování energetické náročnosti bytových domů, je problém i proto, že jsou součástí souboru opatření, která mají pomoci omezit dopady změny klimatu v celé EU. Tato opatření se týkají úspory energií v domácnostech a také v průmyslu, ve službách i dopravě.
Důvodem, proč se u programů zaměřených na energetické úspory u bytových domů nepodařilo dosáhnout plánovaných úspor, bylo mimo jiné to, že začaly se zpožděním. Žadatelé také neměli o podporu zájem. V případě Nové zelené úsporám byla příčinou jejich nezájmu nízká míra dotační podpory, která zpočátku dosahovala jen 10–15 %. U IROP mělo vliv na malý přínos programu i to, že se několikrát snížil objem peněz vyčleněných na energetické úspory u bytových domů, a to právě kvůli malému zájmu žadatelů.
Kontroloři také prověřili, jak MMR a MŽP nastavily podmínky pro rozdělování dotací a jak probíhala administrace dotací. Zjistili například, že MMR nestanovilo u IROP příjemcům jasná a srozumitelná pravidla pro časovou způsobilost výdajů. Projekty k podpoře pak MMR nevybíralo podle jejich efektivnosti, nehodnotilo projekty podle toho, jaký vykazovaly poměr mezi očekávanými úsporami energie a náklady. U IROP byla i dlouhá a náročná administrace projektů, schvalování trvalo v průměru 104 dnů.
Red (Zdroj: NKÚ)
Foto archiv/MMR
