"Potřebujeme nerostné suroviny, abychom uspěli v zeleném přechodu," uvedl v prohlášení ministr ropného průmyslu a energetiky Terje Aasland. Těžba na mořském dně může být podle něj důležitým zdrojem nerostných surovin a žádná jiná země nemá lepší předpoklady k tomu, aby ukázala cestu k těmto zdrojům udržitelným a odpovědným způsobem.
Norské oblasti, které mají být otevřené, se nacházejí v Grónském moři, Norském moři a Barentsově moři, mezi severním Norskem a souostrovím Špicberky. Pokrývají plochu asi 280 tisíc kilometrů čtverečních, což je o něco méně než plocha Británie a Irska dohromady. V rámci této plochy budou postupně průzkumným společnostem nabízené licence pro menší oblasti.
Krok vyvolává námitky rybářů a ochránců přírody, kteří varují, že těžba na dně oceánu by ohrozila biologickou rozmanitost životně důležitých ekosystémů. Představuje podle nich také riziko potenciální ekologické katastrofy, přičemž neexistuje dostatečný výzkum toho, jaký dopad na životní prostředí bude mít těžba na mořském dně. Francie v lednu zakázala hlubinnou těžbu ve svých vodách a Německo vyzvalo k pozastavení rozvoje tohoto odvětví.
"To je od norské vlády nové dno. Pokračují v průzkumu ropy v křehké Arktidě a nyní otvírají rozsáhlé mořské oblasti těžebním společnostem," řekl agentuře Reuters šéf norské pobočky Greenpeace Frode Pleym. "Norsko se na globální scéně prezentuje jako zelené, ale jeho činy hovoří o opaku."
Norská lednová analýza uvádí, že se našlo "značné" množství kovů a minerálů, od mědi po kovy vzácných zemin, včetně odhadovaného množství 38 milionů tun mědi. To je téměř dvojnásobek objemu, který se každoročně vytěží po celém světě. Norský parlament by měl jednat o návrhu na podzim. Středolevá koalice vládne v menšině, ale návrh by mohl projít díky podpoře některých opozičních stran.*
/Zdroj: ČTK/
