Za pokračujícím růstem cen je obava o pokračování tranzitu plynu z Ruska přes Ukrajinu. Po průniku ukrajinských jednotek na ruské území se v minulých dnech bojovalo poblíž města Sudža, kde je poslední funkční tranzitní bod pro vývoz ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu."Domníváme se, že riziko vojenských operací v Sudži je i nadále podpůrným faktorem (pro růst cen)," řekl agentuře Reuters analytik trhu s plynem Tomasz Marcin Kowalski ze společnosti LSEG. Také analytik XTB Jiří Tyleček upozornil, že hlavním důvodem je strach o plynulost dodávek z Ruska. "Ukrajina a Rusko aktuálně bojují v blízkosti přečerpávací plynové stanice Sudža v Kurské oblasti. Existují obavy, že transport plynu do Evropy tam může být přerušen před nadcházející topnou sezonou," dodal.
Obavy nejsou na místě
Situace ale podle Tylečka není kritická. "Ruské dodávky do Evropy tvoří jen jednotky procent celkových dodávek, navíc evropské zásobníky jsou k dnešnímu dni plné z 87 procent," řekl. Evropa může podle něj zdroje z Ruska kompletně nahradit, i když jde o nákladnější variantu dodávek z Norska či z terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG). V případě přerušení dodávek plynu z Ruska podle něj největší dopady pocítí Slovensko a Rakousko, které jsou na ruském plynu nejvíce závislé.
Ruská plynárenská společnost Gazprom ráno uvedla, že dnes pošle přes Ukrajinu dál do Evropy 39,6 milionu metrů krychlových zemního plynu. Nedělní objem činil 39,3 milionu metrů krychlových. Na letošní minimum cena kontraktu na plyn v TTF sestoupila 23. února, kdy se dostala těsně nad 24 eur za MWh. Aktuálně se tedy pohybuje o více než 70 procent výše. Od 26. července pak cena zemního plynu pro evropský trh stoupla přibližně o 23 procent. Vedle rusko-ukrajinské války se na růstu cen projevilo také zvýšené napětí na Blízkém východě.
Navzdory těmto faktorům jsou evropské zásobníky plynu podle odborníků dostatečně plné. K 1. listopadu by měly být naplněny na 90 procent.*
/Zdroj: ČTK/
