Během uplynulého roku se zvýšil počet instalovaných solárních elektráren o 25,14 megawattu, jde tedy o více než dvojnásobek oproti roku 2018. Ve srovnání s tempem okolních zemí ale Česko zaostává a k naplnění svého klimatického závazku potřebuje tempo výstavby mnohonásobně zintenzivnit.
Na střechách rodinných domů bylo vybudováno 2905 nových solárních instalací s celkovým výkonem 12 megawattů. Rok 2019 tak potvrdil předchozí trend, kdy dochází k meziročnímu zdvojnásobení výkonu. Největší zájem měly domácnosti o pořízení malé solární elektrárny s celkovým využitelným ziskem nad 4000 kilowatthodin za rok a akumulací elektrické energie do baterií – tu má každá druhá domácnost „V praxi stojí takový systém s 12 solárními panely a akumulátorem po odečtení dotace okolo 170 tisíc korun a domácnost může díky vlastní čisté elektřině ze Slunce ušetřit podle velikosti spotřeby okolo 13 tisíc korun za rok,“ říká Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace.
Nové solární elektrárny v Česku vznikají takřka výhradně na střechách budov. Z dat, která má Solární asociace k dispozici, ale vyplývá, že tempo růstu malých střešních instalací narazí do dvou let na svůj strop, přičemž na území Prahy už je roční přírůstek na maximu. Z detailní analýzy dat je patrné, že za dílčím restartem odvětví v roce 2019 stojí větší instalace, bez nichž by byl instalovaný výkon v roce 2019 asi o 40 % nižší. „Ze strany státu je finančně nezodpovědné omezovat rozvoj solární energie pouze na střešní instalace, které jsou dražší než ty pozemní,” kritizuje současný stav Jan Krčmář. „Musíme se rozloučit s mýtem, že malé střešní instalace jsou hodné, zatímco jakékoli instalace na zemi jsou ty špatné.”
Ceny solárních technologií klesly za posledních deset let o 70–80 %. Společnost Deloitte v roce 2019 na základě přesných ekonomicko-provozních dat vypočítala, že do roku 2030 by bylo ekonomicky výhodné, aby v ČR vyrostly nové solární elektrárny o celkovém výkonu 7000 MWp. Studie EGÚ zjistila, že technický potenciál pro nové pozemní instalace solárních elektráren na střechách budov, fasádách a průmyslovou činností znehodnocených plochách je 39 000 MWp.
„Mezi hlavní nástroje, které pohání úspěšný růst solární energetiky v Evropě, patří podpora pomocí aukcí nových kapacit. Zájemci o výstavbu fotovoltaických elektráren v nich soutěží o podporu a vyhrávají ty s nejnižší nabídkou. Takové řešení je výhodné zejména pro spotřebitele elektřiny, protože podporu získávají pouze ekonomicky rentabilní projekty. Aukce s úspěchem nastartovaly rozvoj obnovitelných zdrojů nejen v západní a severní Evropě, ale i např. v uhelném Polsku. České vláda však zavedení tržního mechanismu podpory dlouhodobě odmítá,“ říká Jan Fousek, předseda dozorčí rady Solární asociace. Velké instalace bude zároveň možné realizovat pouze ve stabilním investorském prostředí, ve kterém nebudou měněny státem garantované podmínky.
I přes průběžný růst českých solárních instalací je tedy rozvoj fotovoltaiky ve srovnání s hlavními trhy v EU nedostatečný. Během loňského roku bylo v Evropě připojeno 16 700 megawattů (MW) nových solárních elektráren (+4000 MW) a například v tradičně „uhelném” Polsku jich přibylo loni 800 MW, tedy třicetkrát víc než v Česku.
Podle evropské asociace je více než 90 % střešních ploch po celé Evropě bez dalšího využití. Pokud by se tyto plochy pokryly solárními panely, každoročně by se vyrobilo 680 TWh čisté elektřiny, tedy přibližně jedenáctinásobek čisté roční spotřeby elektřiny v ČR, a ušetřily by se emise CO2 ve výši 7 milionů tun.*
Red (Zdroj: Solární asociace)
Obrázky:
Nové solární elektrárny nyní v Česku vznikají takřka výhradně na střechách. Foto archiv/TZB-Info
Postupně však přestává platit mýtus, že jakékoli instalace na zemi jsou špatné. Foto archiv/Agropodnik Strunkovice
