Za posledních 20 let došlo v České republice k enormnímu zlepšení ochrany vod, hospodaření s vodou v obcích a městech i ke snížení znečištění řek. Česko se nyní stalo první evropskou zemí, která od Organizace spojených národů (OSN) získala ocenění za pokrok v udržitelném přístupu k vodě. Na probíhajícím Politickém fóru na vysoké úrovni pro udržitelný rozvoj (HLPF) v New Yorku prezentoval na půdě OSN výsledky ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Na globální konferenci o udržitelném rozvoji v New Yorku byla Česká republika vyhodnocena jako jedna ze tří zemí, spolu s Jordánskem a Kambodžou, které OSN letos ocenila za významný pokrok v přístupu k hospodaření s vodou. Česká republika byla vybrána na základě mnoha indikátorů v rámci Cíle udržitelného rozvoje 6 (Pitná voda, kanalizace) z celkem 17 cílů globálního udržitelného rozvoje.
„Je to pro Českou republiku úspěch. Opravdu mě těší, že jsme mezi třemi státy na světě, které získaly uznání za tak velký pokrok v nakládání s vodami v obcích a ve městech, za napojení obcí na pitnou vodu i kanalizaci a za čistší řeky a potoky,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík. A dodává: „Naše země například za poslední dvě desetiletí výrazně navýšila procento domácností připojených ke zdrojům pitné vody nebo připojení měst a domácností ke kanalizaci. Velký posun jsme udělali i ve snižování znečištění řek a potoků a zdrojů vody obecně, téměř polovina vodních toků byla v roce 2003 v kategorii velmi nebo silně znečištěné a teď je to třetina. Zároveň se za posledních dvacet let zvýšil počet čistíren odpadních vod o téměř 50 % a to hlavně v menších obcích. OSN zároveň ocenila, že si obce uvědomují význam vody a že máme dobře nastavenou legislativu, která je kontinuální, nepodléhá politickým tlakům. Oceněno bylo též dobře nastavené dotační financování. OSN si dále povšimla, že přestože cena vody pomalu stoupá, podařilo se nám udržet její dostupnost pro spotřebitele.“
Případová studie o stavu přístupu k pitné vodě, kanalizaci a o míře znečištění vod v České republice ukazuje, že se ČR vydala správnou cestou a daří se jí naplňovat cíle, které si stanovila po vstupu ČR do EU v roce 2004. „Je zásadní, že voda není politikum a jednotlivé vlády jsou konzistentní v nastavování legislativy. I proto jsem rád, že se nám podařilo nedávno schválit novelu vodního zákona, která má zabránit podobným katastrofám, jako se odehrála na řece Bečvě a zavádíme kontinuální monitoring výpustí, což umožní velice rychle nalézt znečišťovatele. Vzhledem ke klimatickým změnám považuji také za důležité vodu chránit – i proto se snažíme prosadit ústavní ochranu vody,“ vyjmenovává ministr. „Teď je pro nás zásadní se co nejvíce snažit zadržovat vodu v krajině a adaptovat města, obce i přírodu na probíhající změnu klimatu. I z toho důvodu je dobrou zprávou, že se na evropské úrovni podařilo schválit nařízení o obnově přírody, protože přírodu už nestačí chránit, ale je potřeba ji obnovovat – vodním tokům navracet jejich přirozená koryta, mít zdravou půdu. A stojí před námi i další výzvy jako je odstraňování tzv. nových znečišťujících látek ve vodách, kterými jsou například farmaka, mikroplasty či pesticidy,“ dodává.
Případová studie OSN o zásadním pokroku ČR v oblasti ochrany vod a vodního hospodářství může být inspirativní pro ostatní střední a malé ekonomiky po celém světě. Už teď Česká republika sdílí své zkušenosti skrze podporu projektům týkajících se vody v Etiopii, Iráku nebo Libanonu, a to i prostřednictvím organizací jako je EU a OSN.*
JiT (Zdroj: MŽP)
V současnosti je pro ČR zásadní co nejvíce zadržovat vodu v krajině a adaptovat města, obce i přírodu na probíhající změnu klimatu. Foto archiv/ČZU
