V Bruselu se schyluje ke klíčovému jednání o energetické budoucnosti Evropy. Takzvaný trialog neboli jednání mezi Evropskou komisí, Radou a Parlamentem o nové podobě směrnice o obnovitelných zdrojích se chystá už 29. března. Hlavní otázkou přitom bude “Jaký má být podíl obnovitelných zdrojů (OZE) na výrobě energie v roce 2030?” Řešit se ale budou i opatření vedoucí k naplnění tohoto cíle - povolovací procesy, připojování k síti nebo postavení malých výrobců a energetických komunit.
Zdá se, že Evropská komise a Evropský parlament společnou řeč už našly, důležitý bude tedy názor Rady, reprezentující členské státy. Ustrne Evropa kvůli jejich nejednotnosti na svém návrhu zvýšit cíl OZE z 32 % pouze na 40 %, nebo budeme ambicióznější a zvýšíme si cíl na 45 %? Navýšení podílu OZE na 45 % je přitom úplné minimum nutné k tomu, aby EU byla schopna dosáhnout klimatické neutrality do roku 2040. To je závazek, ke kterému ji vyzval generální tajemník OSN, António Guterres na základě nejnovější zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC).
Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 45 % je tak naprosté minimum k řešení energetické krize, zajištění energetické bezpečnosti a nezávislosti na Rusku a fosilních zdrojích. Nejedná se přitom o nerealistický cíl. Rozvoj čistých technologií jako jsou solární elektrárny a tepelná čerpadla pravděpodobně znamená, že EU do roku 2030 skutečně dosáhne na 45% podíl OZE na spotřebě energie. Diskutovaný 5% rozdíl mezi navrženými cíli by navíc zajistil dodatečné úspory ve výši 200 miliard EUR za importovaný plyn.
Další rozvoj obnovitelných zdrojů je klíčový i pro řešení rostoucích cen energií. Obavy, že nebudou stačit, se přitom stále častěji ukazují být liché. V roce 2022 produkovaly solární a větrné elektrárny dohromady více elektřiny než jakýkoliv jiný zdroj.
Usnadnění rozvoje obnovitelných zdrojů je dalším z cílů směrnice. Toho má být dosaženo pomocí série dílčích opatření, jako je například vymezení tzv. “go-to zón” - území vhodných pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, a zrychlení povolování výstavby OZE v těchto zónách, ale i obecně. Dále by mělo pomoci i usnadnění přístupu menších hráčů na energetický trh a posílení principu nediskriminace menších hráčů, zejména zákazem nadměrné regulatorní a administrativní zátěže.
Připravované změny jsou pro ČR příležitostí, jak nejprve na evropské úrovni podpořit vizi čisté energetické budoucnosti a následně naplnit vlastní cíle v oblasti rozvoje OZE a zajistit tak sobě i EU vyšší energetickou soběstačnost a bezpečnost. Právě zavedení tzv. go-to zón a zjednodušení povolovacích procesů by umožnilo urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů v ČR a zároveň snížit administrativní zátěž správních orgánů. Rychlejší povolovací procesy pomohou splnit cíl programového prohlášení vlády v podobě 100 000 střešních fotovoltaik a také nový cíl podílu obnovitelných zdrojů na domácí spotřebě pro rok 2030, který bude stanoven v novém Vnitrostátním plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu, jehož příprava právě probíhá. Směrnice o obnovitelných zdrojích je jedním z hlavních legislativních instrumentů energeticko-klimatického balíčku “Fit for 55”.*
(Zdroj: Karolina Gyurovszká, Frank Bold)
Foto archiv/IPCC
