Česko ani Slovensko nevyužívají svůj potenciál ve výrobě biometanu

Podle zjištění Mezinárodní energetické agentury (IEA) z letošního srpna země střední a východní Evropy dostatečně nevyužívají potenciál pro výrobu biometanu. Důvody nízké úrovně investic a chybějící infrastruktury spatřuje IEA zejména ve složitých legislativních procesech a nedostatku politické podpory. Do výčtu zemí se přitom s ohledem na dosavadní vývoj trhu s biometanem řadí i Česko a Slovensko.

S počtem 580 bioplynových stanic zaujímá Česko v rámci EU čtvrté místo, více má pouze Německo, Itálie a Francie. Na rozdíl od nich však zaostává v počtu biometanových projektů - aktuálně jich je v provozu dvanáct. Do roku 2030 by jich přitom mělo podle dosavadních plánů být kolem stovky.

Pode akčního plánu pro biometanu má Česko  v roce 2030 produkovat celkem 491 milionů metrů krychlových biometanu.  Slovenské plány se podle údajů Slovenské bioplynové asociace pro stejné období pohybují zhruba na polovičním objemu. Optimistické predikce hovoří o tom, že biometan by mohl v obou zemích do budoucna nahradit 10–20 procent spotřeby zemního plynu.

Aktuálně se biometan vyrobený v Česku a na Slovensku až na pár výjimek v těchto zemích nespotřebovává, ale prodává se do zahraničí. Řada západních zemí totiž má povinnost mít určitý podíl biometanu v rámci spotřeby zemního plynu a jsou za něj tím pádem ochotné připlatit. V Česku ani na Slovensku zatím tato pravidla neexistují.

Česko má zatím ve výrobě biometanu náskok

Podle odborníků zatím stále platí, že Česká republika je ve srovnání se Slovenskem v rozvoji biometanu výrazně dál. „Dvanáct současně provozovaných biometanových stanic v Česku představuje náskok, který nevznikl díky dotační jistotě, ale díky podnikavosti a odvaze lidí v oboru. Ekonomika provozu stojí na komerčním uvažování, dlouhodobých kontraktech a schopnosti najít si zákazníka. Naproti tomu Slovensko je dnes spíše ve fázi příprav. Potenciál je srovnatelný, možná i vyšší, ale zatím se promítá hlavně do koncepcí a očekávání budoucí podpory,“ řekl Jan Štambaský z České bioplynové asociace (ČBA).

Český model podpory platný do konce roku 2025 počítal s tím, že prostředky až na dvacet let dostal každý provozovatel, který v době platnosti programu spustil provoz biometanové stanice. V novém systému budou o výši podpory zájemci soutěžit v aukcích, letos by na ně mělo být vyčleněno 1,4 miliardy korun. Stát by přitom měl v aukcích podpořit výrobny biometanu o celkové kapacitě 90 milionů kubíků. O rok později by mělo jít o kapacitu 110 milionů a v roce 2028 150 milionů kubíků.

"Oproti dosavadnímu modelu je rozdíl v tom, že nově budou investoři nejdříve soutěžit o podporu a až poté by mělo dojít k realizaci samotného projektu. První stanice z nové podpory tak budou vznikat nejdříve v roce 2027. Proto je nutné se zveřejněním podmínek a vyhlášením aukce spěchat,“ řekl Jan Habart, předseda sdružení CZ BIOM.

Průzkum tohoto sdružení mezi provozovateli bioplynových stanic navíc ukázal, že přejít na biometan chce v rámci aukcí jen čtvrtina dotázaných. Naopak Slovensko systém aukcí podle všeho neplánuje. V prvním čtvrtletí letošního roku by mělo vyhlásit investiční výzvu na transformaci dalších bioplynových stanic. Bližší informace však zatím nejsou známé.

„Rozvoj biometanu v Česku a na Slovensku má něco společného. Je to taková zvláštní soutěž ve vymýšlení všemožných překážek komplikující provozovatelům život a vyvolávající stres, z něhož mají provozovatelé nabýt povědomí, že z něj jsou jen dvě cesty vedoucí ven – zavřít bioplynovou stanici, nebo pokračovat za podmínek, které se rozhodně nedají označit za jednoduché a komfortní. Odstavených bioplynových stanic je nyní na slovenské straně víc než na české. Škoda každé. Bioplyn je přínosný napříč celou společností a EU očekává výrazný rozvoj do roku 2040,“ řekl Adam Moravec, místopředseda sdružení CZ BIOM. 

Na Slovensku je současný vývoj více dynamický

Na Slovensku existuje 110 bioplynových stanic. Podobně jako v Česku, i zde mají největší podíl ty zemědělské, a to přes 70 procent. Celkově je přitom podle odhadů na Slovensku možné zhruba polovinu všech bioplynek transformovat na výrobu biometanu. Tuto skutečnost se v poslední době snažila nastartovat zejména tamní státní podpory z Plánu obnovy. V rámci ní bylo již v roce 2023 podpořeno deset projektů transformace bioplynových stanic. Aktuálně jsou v provozu dvě, v realizaci je pak dalších šest.

Podle Michala Čaráka ze Slovenské bioplynové asociace (SBA) se tak situace na Slovensku oproti Česku momentálně jeví dynamičtěji. Dokládají to i čísla slovenské distribuční společnosti SPP. Podle nich bylo loni v listopadu aktivních čtrnáct smluv o připojení biometanových stanic. Firma proto odhaduje, že do roku 2030 by se mohl jejich počet zvýšit i na více než dvacet. „Rozvoj biometanových stanic v České republice mírně přibrzdilo čekání na podmínky aukce, která by dala provozovatelům jasnou představu o ekonomice jejich projektů,“ doplnil Michal Čarák.*

JiT (Zdroj: Media Journal)

Bioplynová stanice Jelšava jako první na Slovensku začala vyrábět a vtláčet biometan do plynárenské sítě. Foto archiv/ČBA