
Podle nové statistiky publikované Ministerstvem průmyslu a obchodu dosáhla Česká republika v roce 2024 podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie na úrovni 19,21 %. Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu (NKEP) schválený v prosinci 2024 počítá s dosažením hodnoty 30 % do roku 2030. Zatímco v případě fotovoltaických elektráren nasadila Česká republika tempo, které k naplnění plánu dostačuje, u větrných elektráren jsme zatím výrazně pozadu.
V letech 2023 a 2024 bylo v České republice nainstalováno v součtu zhruba 2000 MW nových fotovoltaických elektráren. Za rok 2025 ještě nejsou finální čísla k dispozici, ale podle údajů za první tři čtvrtletí lze odhadnout přírůstek kolem 600 MW. Naopak v případě větrných elektráren došlo za posledních pět let k nárůstu instalovaného výkonu pouze o 36 MW. Pro dosažení cíle NKEP pro rok 2030, tedy dosažení výkonu 1500 MW oproti aktuálním 375 MW, musí Česká republika především urychlit povolovací procesy pro výstavbu nových větrných elektráren.
Hnutí DUHA ve své nové publikaci Energetická transformace po česku shrnuje aktuální stav rozvoje jednotlivých obnovitelných zdrojů a přináší soubor doporučení pro optimální využití jejich potenciálu. Ze základních doporučení vybíráme následující body:
Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, říká: „Výrazné urychlení výstavby větrných elektráren je nezbytnou podmínkou pro dosažení cíle, který pro podíl domácích obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě určuje vládní strategie. Nejde přitom o nedosažitelnou teoretickou chiméru. Stačí se přiblížit výsledkům, kterých výrobci a developeři dosáhli v Polsku, Litvě, Estonsku nebo Rumunsku. Úprava režimu povolování výstavby větrných elektráren je nyní nejdůležitějším krokem.“*
JiT (Zdroj: Hnutí DUHA)
Nejdůležitějším krokem k rozvoji větrné energetiky v Česku je nyní úprava režimu povolování výstavby. Foto Eva Seifertová
