Vláda představila pět priorit, na něž se chce zaměřit během českého předsednictví Radě Evropské unie. Priority vycházejí z aktuálních mezinárodních událostí i situace v ČR a zahrnují poválečnou obnovu Ukrajiny, energetickou bezpečnost, posílení evropské obrany a kyberbezpečnosti, odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí. Například podle expertů Frank Bold však chybí důraz na zelenou transformaci, která je zásadní pro energetickou bezpečnost i odolnost ekonomiky.
Pro Českou republiku, která je závislá na dodávkách ruského plynu a dalších fosilních palivech, je jedním z palčivých témat energetická bezpečnost. Navzdory tomu, že se v souvislosti s tím čím dál častěji mluví o nutnosti většího využívání obnovitelných zdrojů energie a radikálního snížení emisí skleníkových plynů, téma v prioritách pro české prostřednictví není dostatečně zdůrazněno.
„V kontextu již zveřejněných evropských balíčků Fit for 55 a RePower EU energetická bezpečnost znamená především zbavení se závislosti na fosilních palivech a urychlení masivního rozvoje obnovitelných zdrojů energie. V tom má česká vláda v domácí politice dlouhodobý deficit. Zanedbává přenos evropské energetické legislativy, která by umožnila větší rozvoj decentralizovaných obnovitelných zdrojů a komunitní energetiky. O to více by měla vláda v tomto směru zabrat na evropské úrovni,” komentuje Laura Otýpková, právnička expertní skupiny Frank Bold.
Kromě zelené transformace je s energetickou bezpečností úzce spjaté také téma ekonomické odolnosti EU, protože vysoké ceny energií z fosilních zdrojů nejvíce dopadají na firmy, které neinvestují do energetických úspor a do obnovitelných zdrojů. Dalším aktuálním ekonomickým problémem jsou narušené dodavatelské řetězce. Firmy, které dobře zmapovaly svá rizika a prověřují své dodatele, vychází ze současné situace lépe. Tuto dobrou praxi je potřeba dále rozvíjet prostřednictvím tzv. due diligence v oblasti udržitelnosti.
Ke zvýšení strategické odolnosti ekonomiky EU potřebují firmy a investoři jasná a transparentní data o udržitelnosti (ESG). Porovnatelná data jsou nezbytná mimo jiné pro pro posouzení toho, do jaké míry jsou firmy vystaveny rizikům spojeným se závislostí na fosilních palivech z Ruska. Zajištění těchto dat je cílem evropské směrnice Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD), která se právě v těchto dnech finalizuje na závěrečných jednáních v Bruselu, a související EU standardy pro reporting o udržitelnosti.
„Včasné přijetí EU standardů pro reporting je klíčové pro to, aby firmy věděly, na jaká data se soustředit, a aby měli investoři k dispozici klíčové informace o spotřebě energií, emisích skleníkových plynů, lidském kapitálu a managementu dodavatelského řetězce a potažmo o odolnosti byznysu vůči krizím. Je nezbytné, aby firmy měly tyto standardy k dispozici co nejdříve a mohly podle nich reportovat nejpozději od roku 2024,” vysvětluje Filip Gregor, expert na ESG reporting z expertní skupiny Frank Bold.
Dalším zásadním článkem pro odolnost ekonomiky a vodítkem pro firmy je směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti (CSDDD). Její návrh Evropská komise publikovala letos v únoru, dále se bude projednávat za českého předsednictví. Pokud by byl tento systém zavedený ještě před začátkem ruské války na Ukrajině, evropské firmy by byly schopné na ruskou agresi reagovat pružněji a s menšími náklady. Také by se vyhnuly riziku přímé podpory ruského režimu, jelikož náležitá péče neboli due diligence po firmách vyžaduje, aby prověřovaly rizika spojená s dopady na lidská práva a životní prostředí a vyhnuly se zapojení do obzvláště rizikových obchodních vztahů. Díky tomu, že směrnice vymezí jasná pravidla, pomůže také zpřesnit podmínky pro zelené financování a omezit greenwashing.
Jasnou podporu zelené transformaci vyjadřuje i český byznys a řada expertů včetně odborníků z Frank Bold sdružených v iniciativě Změna k lepšímu.*
(Zdroj: Frank Bold)
Foto Petr Kinšt
